Síly a faktory ovlivňující náklon


Když se řekne: “Udělej náklon!”, kanoista vykloní tělo, loď se nakloní. Ale pokud se chceme dostat na slušnou úroveň, musíme si právě otázku náklonů rozebrat pořádně a uvidíme, že výše uvedená věta není zcela pravdivá.
Proč by nebyla pravdivá? Když se vykloním z lodi, loď se přece nahne se mnou! Ano, to by byla pravda, kdybychom neměli pádlo. Můžeme se o ně opírat a tím regulovat náklon lodi aniž bychom se jakkoliv vykláněli tělem.

Ale ani to ještě není úplné. Další ovlivnění náklonu je způsobené tlakem vody na loď, dalo by se říct “naštěstí”, protože voda vrací loď z nahnuté polohy zpět do rovnováhy. To ale jen stojatá voda, dále tu může být ještě tlak proudící vody a ten se naopak snaží loď převrátit. Odborně se tomu říká hydrostatický a hydrodynamický tlak.
Takže všechny faktory které náklon a především změnu náklonu mohou vyvolat:
  1. Tah nebo tlak na pádlo (kolmo k ose lodi)
  2. Vyklonění těla vůči vertikální ose lodi
  3. Tlak vody na loď
První ze sil se přenáší do lodi přes ruce jezdce a pak klečením, druhá síla přímo klečením a třetí působí přímo na loď. Když se první dvě síly přenášejí klečením, myslíme tím koleny, opěrkami, popruhy a sedačkou. Náklánění lodi musíme cítit právě v klečení, vyvolává je zcela konkrétní síla především na kolena. Stejně jako na kole je šlapání mnohem účinnější, když jsou nohy připevněny k pedálům a pracují i při tahu. Také kolena přitažená k lodi popruhy mohou na loď tlačit i táhnout a tím ovládat náklon účinněji. Práci kolen je dobré procvičit tak, abychom si uvědomili zapojení jednotlivých svalů.

Kdybyste si čistě náhodou vzpomněli, co je to moment síly, tak se dostaneme ještě k lepšímu popisu náklonů: Moment síly se spočítá jako síla krát vzdálenost, jak daleko od osy otáčení síla působí. A právě moment síly uvádí tělesa do otáčivého pohybu. Už je to jasné? Čím větší vzdálenost, na které působíme silou, tím je moment větší. A plynou z toho většinou známé důsledky:
  • Opřeme-li se o vodu dál od lodi, snadněji ji vrátíme z nahnuté polohy do stabilní
  • Máme-li kolena dál od sebe, nakláníme loď snadněji

Tak už vás nebudu zatěžovat pojmy, jako je “moment síly” a napíšeme to jednoduše:
Náklon lodi = náklon těla + tlak na pádlo + tlak vody na loď


Síly, působící na loď. Samotná síla loď posunuje, pro otáčení (tedy i náklon) je důležitá nejen velikost síly, ale i to, jak daleko od osy působí.


  • Síla přímého záběru pádlem
  • Síla od tlaku nebo tahu na pádlo
  • Síla způsobená tím, že list pádla není kolmo k lodi
  • Hydrostatická síla, která drží loď nad vodou a díky plochému dnu vyrovnává náklon
  • Síla proudu vody
  • Tíha vodáka, přenášená přes kolena a hýždě

Tlak na pádlo se dá rozdělit na 3 složky a tlak vody, jak jsme si řekli, je hydrostatický (vztlak) a hydrodynamický (proud).
V předchozí kapitole jsme si ukázali, že natáčením pádla během přímého záběru se loď řídí. To je ta modrá síla. Přímý záběr loď pohání, to je ta šedá síla. A nyní přidáme to poslední: Nakloněním pádla a tahem kolmo k ose lodi se loď naklání a stabilizuje, žlutá síla. Jedno pádlo, jeden záběr, tři základní věci ktéré potřebujeme - jízda, točení, náklon.
Zní to složitě, ale prakticky si to každý může vyzkoušet celkem jednoduše. Sedneme si do lodi a zkusíme projít všechny tyto síly, zkusíme vyvolat každou z nich na jednu i druhou stranu, samozřejmě kromě sil vody. Pádlem daleko nebo blízko u lodi, vpředu nebo vzadu, táhejte a tlačte, zkoušejte různé úhly pádla. To stejné, jako v kapitole o řízení, ale s přidáním dalšího faktoru - naklánění lodi.


Jak to dopadne, když to nepochopíme:
Viděl jsem vodáky ve válci, ležící málem až na hladině, pádlo na ruku po směru proudu v závěsu. Loď přitom vůbec nebyla v náklonu. Evidentně se vyrušila síla způsobená nakloněním těla a síla pádla, která v závěsu má snahu loď naklánět od pádla, takže kolena nenakláněla loď. Po chvilce se loď vždycky převrátila na stranu k válci.



A naopak, kdo tuto zákonitost pochopí a procvičí si důkladně všechny složky náklonu, které může ovlivnit, ten bude mnohem snáze eskymovat a bude snadněji udržovat rovnováhu i v těžkých terénech.

Další poučkou vyplývající z dané rovnice je to, že pokud potřebujeme vyrovnat rychle nechtěný náklon lodi, nedá se to udělat jen tělem, ale pádlem, a to pádlem ve vodě, pádlem při záběru. Jen když je opravdu nejhůř, tak pádlem naplocho, jak už bylo řečeno v sekci o pádlování. Proč? Představte si, že jedete rovně a voda nebo překážka nakloní loď prudce nalevo, takže chcete udělat náklon tělem doprava, aby se loď vyrovnala. Pokud byste neměli pádlo, museli byste zatlačit levým kolenem, aby se tělo naklonilo doprava, ale tím ještě zhoršíte nestabilitu, způsobenou proudem! Pak už je sice s vykloněným tělem víc zatížené pravé koleno a loď nakloněná doprava, ale to může být pozdě. Jinými slovy, pro náklon doprava musíte dát tělu impuls. Bez použití pádla jen opřením o koleno takový náklon prvně nakloní loď tam, kam nechcete, pokud ale k tomu impulsu použijete sílu pádla, náklon na správnou stranu uděláte hned.

Také je dobré mít představu o tom, jaké jsou vzájemné poměry tří sil určujících náklon:
  • Tlak na pádlo by měl být u dobrého kanoisty silnější, než vliv vyklonění. To poznáme tak, že při maximálním možném vyklonění má kanoista sílu se pádlem udržet nad vodou.
  • Tlak vody na loď může být větší, než vliv vyklonění těla i tlak na pádlo dohromady, pokud voda teče na loď ve špatném úhlu. Jinak řečeno, při špatném náklonu lodi v silném proudu už nepomůže ani největší náklon těla s opíráním o vodu a loď se převrátí.
  • Pokud naopak úhel lodi je vzhledem k proudu správný, pak síla vody na loď je menší, než síla pádla a náklonu těla a loď je v rovnováze. Dá se to říct také takto: Boční síla na loď (fialová) je velmi silně závislá na náklonu, při špatném náklonu je větší, než kolik jsme schopní zajistit náklonem i pádlem a cvakneme se. Ve slabším proudu je samozřejmě menší a udržíme se pádlem i při zcela špatném náklonu.
Podrobný rozbor sil, působících na loď a faktory, ovlivňující stabilitu, naleznete zde.

Návrat na začátek stránky