Vnímání lodi jako součásti těla


Upevnění vodáka v lodi je velmi rozmanité, od rodea po turistiku se setkáme s oběma extrémy: Naprosto pevné přivázání k lodi a na druhou stranu vypadnutí vodáka z lodi, která se ještě ani nepřevrátila. Pokud jde o deblovky, kterými se zabýváme, tak v otevřené C2 je vodák venku okamžitě, naopak ve slalomce je pevná špricka, popruhy na kolena, klečení a ještě opěrky na zadní straně límce, to všechno velmi ztěžuje opuštění lodi.

Toto se dá brát jako pozitivní skutečnost: Z otevřenky, na které se moc eskymovat nedá, vypadnete bezpečně a zavčas. Ve slalomce se zase lépe eskymuje a nemusí se tedy komplikovaně vylézat.


Upevnění je jednak nutné pro to, aby kanoista měl plnou kontrolu nad náklony a mohl eskymovat, kromě toho je zde ale velmi důležité psychologické vnímání. S přibývající vyspělostí vodáka musí být loď i pádlo vnímány jako součást jeho těla:

  • Pádlo nikdy nepouští, ani v případě odplavání
  • Loď neopouští, dokud to není nezbytně nutné
  • Systematicky trénuje průjezdy těžkým terénem, velké náklony až po převrácení tak, aby stále držel pádlo rukama a loď koleny

Pro většinu lidí se praxe velmi liší od toho, co vědí z teorie. Přes všechna předsevzetí se chytají lodí, derou se z převracející lodi i v půlmetrové hloubce, kde by lehkým odšťouchnutím ode dna převrácení zabránili.


  • Na mělčině bez pádla se převracejte na obě strany a rukama se zvedejte o dno
  • Totéž s pádlem
  • Převracejte se na jakékoliv lodi s tím, že napočítáte do 10, než loď opustíte (pokud neumíte nebo na dané lodi nelze eskymovat).


Opuštění lodi


Když už selhaly všechny možnosti, jak loď udržet nad hladinou, a neumíte nebo nemůžete eskymovat, musíte z ní vylézt. Zdá se, že na tom nic není, to někdy je a někdy není pravda:

U všech lodí:
  • Máte čas. Pod vodou vydržíte průměrně půl minuty, z videí běžných cvaknutí je vidět průměrná délka vylezení z lodi 3-5 vteřin. Proto nepropadejte panice.
  • Pokud se převrátíte hlavou dolů, pár vteřin jízdy pod vodou není nebezpečných, nebezpečné jsou kameny na dně. Když už kodrcáte zády po kamenech, nevystavujte jim hlavu, počkejte, případně se opřete rukama nebo pádlem o dno, můžete se nadechnout nebo i zvednout zpět. Prakticky se to nepodaří při splouvání, ale spíš při opakovaném ježdění na místech, vhodných pro výcvik.
  • Při klečení především nervěte ven silou nohy, které máte pod sedačkou nebo pod palubou. Pokud noha nejde ven, je naštěstí skoro vždy už možnost se nadechnout, takže to udělejte a pak se trochu vraťte a natočte nohu.

U otevřených lodí:
  • Pokud loď neumíte vyrovnávat, klidně vystupujte ještě před úplným zvrhnutím. Jediný problém je v tom, že se nikam neposunujete ve schopnosti loď udržet nepřevrácenou. Největší nesmysl je se místo opírání pádlem o vodu chytit lodi.
  • Otevřená loď má někdy sklon zůstat ne úplně převrácená, protože je zalitá vodou. Snadněji vylezete, ale pokud není zabezpečená proti potopení, snadněji o ni přijdete

U zavřených lodí:
  • I když nastupování je obtížné a zdlouhavé, venku jste většinou okamžitě, takže se nemusíte bát.
  • Pod vodou držte pádlo v jedné ruce a druhou rukou si strhněte špricku, pak případné popruhy na nohy, i to lze jednou rukou bez velkého zdržení.
  • Udržujte tělo v předklonu, abyste si neporanili hlavu nebo krk o dno.
  • I při pokusu o eskymáka i při okamžitém vylézání si vždy můžete pozvednout pádlem loď a nadechnout se. Vyzkoušejte si to.
  • V určitých typech lodi se dá nadechnout i přitlačením trupu k palubě a vystrčením hlavy podél lodi obličejem nad hladinu.


Rozdíl mezi méně a více zkušeným při jednom kanálovém zvrhnutí: Háček pusí pádlo a drží náklon těla nad hladinou, takže víc naklání loď pod vodu. Zkušenější zadák drží pádlo a intuitivně si je chystá, aby mohl eskymovat, i když to s vylézajícím háčkem už nebude možné.




  • Pořád a stále trénujte cvičné převrácení


Podobná situace, kdy háček vylezl napůl z lodi, zadák si pozvedne loď a když už nemůže eskymovat, může se aspoň nadechnout

Plavání


Strategie plavání je popsána například v knihách o záchraně Petra Ptáčka. Zde uvedu jen toto: Stejně jako vylézání z převrácené lodi, vyzkoušejte si i plavání. Zábavné skákání do šlajsen a vyplavávání v mělkém silném toku pod nimi je tou nejlepší přípravou na skutečné zachraňování se z divoké vody. Musíte ale vědět, že ve šlajsně nejsou trčící železa, sifon v přehrazení, podemletý beton. Při reálném zvrhnutí a plavání si ale tyto podmínky vybírat nemůžete.

V proudu: Neodrážejte se ode dna, celé tělo mějte co nejvíc naplocho u hladiny, nadechujte před vlnami a válci, nesnažte se předčasně o to, abyste vstali a šli proudem po dně. Největším nebezpečím mimo jezy je především zachycení nohy do něčeho na dně.
Pod jezem ve vývaru: Plavte šikmo od jezu ke kraji, připravte se nadechnutím na chvíli, kdy vás vracející se proud vtáhne do vody padající shora. To jsou rady akademické když už je pozdě, jezy s vývarem bez záchrany rozumní lidé nejezdí.

Návrat na začátek stránky