Práce hlavy a očí



  • Práce
    hlavy a očí je stejně důležitá, jako práce rukou nebo jako náklony. Při rovné jízdě směrem dolů po nenáročné řece se možná stačí dívat stále před sebe nebo na krásy krajiny a dívek na břehu, ale při jakémkoliv složitějším průjezdu mezi překážkami nebo brankami to nestačí.
  • Kanoistika, ať je to slalom, sjezd nebo turistika, není sportem jednoho okamžiku. Nestačí zabírat a řídit podle toho, kde jsem teď, je potřeba uvažovat dopředu. A abychom mohli uvažovat dopředu, musíme se dívat, co nás v příštích vteřinách či na příštích metrech čeká.
    IMG_7257
  • Při kvalitním přímém záběru má mnoho kanoistů tendenci sklonit hlavu a dívat se do místa, kde zabírají nebo těsně před loď. Je to způsobeno (správným) natahováním těla dopředu pro záběr, nicméně je to chyba. Kromě toho, že vás bude bolet krk nebo šíje, to je špatné i pro volbu správného průjezdu terénem. Dívejte se, kam jedete a bradu držte nahoře, jak ukazuje Brugvin.
  • Při zatáčení je dobré se dívat nejen do úhlu, kam bezprostředně loď směřuje. Dívejte se mnohem víc do strany. Kromě lepší představy o dráze, po které pojedete, budou lepší i řídící záběry. Jinými slovy, když děláte řídící záběr, natočte hlavu tam, kam řídíte. Například rádoby zkušené krátké přehození pádla k přitažení přes ruku s tím, že se dívám dopředu, je nesmysl. Při záběru přes ruku se musí vytočit nejen tělo, ale i hlava a to ještě víc, než tělo.
  • Pro slalomáře je naprostou samozřejmostí se dívat do dalších branek. Proto i turistickému kanoistovi prospěje si občas zajezdit v brankách.
IMG_7093

Kromě standardního sledování okolí je několik vyjímek, které se uplatní při tréninku:
  • Při nácviku přímého i řídících záběrů se dívejte na pádlo, jak moc je ponořené do vody, jaký je úhel, jak je daleko od lodi. Až nacvičíte záběry, musíte se od sledování pádla odpoutat.
  • Někteří závodníci se dokonce pro zdokonalení záběru nedívají nikam - zavřou oči a ladí si záběr podle síly, kterou působí, ne podle toho, jak vypadá.
  • Spíše pocitově než pohledem, ale při začátcích i pohledem, musíte vnímat spolujezdce na C2, tedy zadák háčka, abyste pádlovali současně.



Toto všechno je nutné systematicky trénovat.

  • Při jízdě v terénu si stále připomínejte, že se musíte dívat dopředu v několika vzdálenostech, minimálně “na uhnutí šutru” a na zastavení. První je pár metrů, druhé pár desítek metrů. Mezi těmito pohledy se učte “přepínat”.
  • Nejprve si zkuste uvědomovat, kam se vlastně díváte.
  • V další fázi zkuste jet tak, že se díváte na jeden fixní bod na břehu nebo na něco pevného ve vodě.
  • Pokračovat můžete “přepínáním” mezi několika pevnými body, které si vyberete předem. Pro každý úsek jeden bod na jeho konci.
  • Dobrým nácvikem je projet si nějaký kratší úsek nebo si ho alespoň prohlédnout, zavřít oči a představit si, kudy byste jeli.



IMG_2606
V brankách se samozřejmě díváme na “svou” tyčku, ale hned po průjezdu oči “putují dopředu” za další brankou.

Návrat na začátek stránky