Jízda rovně na C2


Jízda rovně bývá paradoxně pro poměrně pokročilé kanoisty problematická. Sám jsem byl před poměrně krátkým závodním působením ve slalomu nucen napádlovat stovky nebo spíš tisíce kilometrů na sjezdovém singlu i deblu, proto mě ani nenapadlo rovnou jízdu rozebírat zvlášť.
Bill Endicott mi ale napsal, že přímá jízda způsobuje problémy i mnoha závodníkům ve slalomu a dodal mi své doplnění:

J-Záběr (rychlostní ulomení):

  • I velmi dobří kanoisté mají s J-záběrem poblémy, ztrácejí zbytečně sílu a čas tím, že musí srovnávat loď poté, co se vychýlí z přímého směru.
  • Neexistuje tady žádná zkratka, jak se to rychle naučit - musí se to prostě nacvičit, především získat cit pro ten moment, kdy se loď začne odchylovat z přímého směru. Cvičit je nutné na klidné vodě a pak teprve na divoké.
  • Tajemství tohoto záběru je v tom, že “vylití” se neprovádí až na konci záběru, ale natočení pádla se mění už během celého záběru i v době, kdy je pádlo před tělem.
  • Pádlo se nesmí ani při tomto srovnávání lodi nechávat za tělem
  • Dobrý J-záběr je takový, který se dá dělat s velmi rychlým opakováním, což je důležité pro rozjezdy lodi.
  • Pro nacvičení je nejlepší postavit na břeh někoho s kamerou a nechat ho natočit svou jízdu na klidné vodě - každý pak po shlédnutí toho, co dělá špatně, může být sám sobě trenérem.
  • Nutnost použít J-záběr klesá při pochopení toho, jaký vliv na zatáčení má náklon lodi.


Rovná jízda na C2

  • Je zde ještě něco základnějšího, než technika srovnávání lodi: Pod pojmem jízda rovně si zadák i háček musí představovat to stejné.
  • Pro nacvičení je dobré si vybrat pevný bod a jet přímo k němu. Někdy se jezdci velmi podiví, jak rozdílně vnímají dráhu k tomuto bodu.


Myslím, že zde Bill vystihnul mimo jiné nešvar kanoistů, dělat si trochu “rezervu” pro jízdu rovně. Protože na ruku se zadákovi točí vždy líp ulomením nebo přitažením, intuitivně si nechává malou rezervu a míří špičkou lodi o trochu jinam (směrem od pádla), než kam chtějí jet. Oba jezdci na C2 jsou také vykloněni ze symetrické polohy a proto pro ně špička lodi směřuje vizuálně jinam, než ve skutečnosti.

Canoe_Symbol_3
  • Zadák uplatňuje řídící složku (natočení pádla) až na konci záběru
  • Jezdci rovnají loď, až když je vychýlená z přímého směru. Vždy je důležité umět vyrovnávat směr dřív, než se loď začne stáčet, a ne až se začne stáčet.
  • Háček zasahuje zadákovi do rovnání příliš intenzivně - místo mírného natočení pádla jednorázově přitáhne a podobně.


Canoe_Symbol_2
  • Cvičte na klidné vodě: Vyberte si bod ve vzdálenosti několika desítek až stovek metrů a jeďte rovně k němu. Podle záznamu videa ale někdy i podle stopy na hladině sledujte, jestli k bodu jedete opravdu rovně, obloukem, klikatě.
  • Zavřete oči a na klidné vodě zkuste jet několik desítek metrů rovně.



Jízda rovně při rozdílné síle jezdců

Pokud je silnější zadák, nemůže háček bránit přetáčení lodi trvalým širokým záběrem - celé srovnávání směru při jízdě rovně je na zadákovi, což málokomu dělá problém. Naopak je to horší: I když menší síla zadáka může vést k menší nutnosti vzadu loď rovnat, v praxi je jízda se slabším zadákem obtížnější. Nejde vůbec o to, že je zadák méně zkušený, jde o princip - srovnat loď na ruku je jednodušší, než na opačnou stranu, neboli srovnat své vlastní přetáčení je pro zadáka jednodušší, než přetáčení od háčka.
Háček si může pomoci záběrem s listem mírně vzdáleným od lodi.


IMG_8021
Nepřetáčet slabšího zadáka může háček jen vzorným záběrem těsně u lodi, slabší zadák si přitom zabíráním mírně zeširoka pomůže, pokud ho háček přetáčí.

V kapitole o praxi kanoistů si rozdílné silové poměry rozebereme podrobně.

Sledování trasy

Jízda rovně vyžaduje ještě jednu věc, kterou v kapitole o praxi kanoisty rozebereme podrobně: Musíme se dívat tam, kam jedeme. Nácvik usilovného záběru svádí k tomu, že se díváme dolů.
IMG_7126IMG_7052
Z paluby lodi těžko vyčteme, kam jedeme. Vlevo špatně, vpravo správně.

IMG_0300
A pak úplně naopak: zavřete oči a zkuste jet rovně...



Jízda rovně na tekoucí vodě

Když zvládneme jízdu rovně po stránce záběrové, můžete přibrat do hry i proud v řece.
C2Technika_558
Začněte cvičit na široké mírně tekoucí řece, nejlépe s různou rychlostí proudu v různých místech. Uvidíte, že jet někam přesně rovně vyžaduje představivost a zkušenost. Rozhodně už neplatí, že loď jede tam, kam míří špička - vždy je potřeba natočit špičku:
  • Víc k ose řeky (proudu), než odpovídá zvolenému směru, při jízdě proti proudu
  • Víc od osy řeky (tedy ke břehu) při jízdě po proudu.
A toto natočení je tím větší, čím rychlejší je proud a čím pomaleji pádlujeme.


Jízdu rovně si cvičíme především kvůli předstatvivosti, při praktickém průjezdu řekou nebo slalomovou tratí většinou volíme výhodnější cestu, než přímou - k tomu se dostaneme v kapitole o praxi kanoisty.