Maximální výkon pro záběr
Úvaha Billa Endicotta o tom, co všechno je potřeba současně dělat pro optimální záběr
Pokusil jsem se sepsat hypotézu o prvcích, které vytvářejí dobrou techniku. Věřím, že to pomůže trenérům dětí urychlit jejich sportovní vývoj.
Teď se většinou děje to, že sportovci dělají tyto věci přirozeně, ale to až po mnoha letech tréninku. A protože se naučili je dělat podvědomě, je pro ně těžké vysvětlit je ostatním.
Chci zdůraznit, že to nepovažuji za nějakou absolutně platnou teorii, ale zajímala by mě diskuse na toto téma.
Nejprve začneme s některými prvky dobré techniky ve všech sportech:
ROZSAH:
V mnoha sportech nejlepší sportovci dosahují většího rozsahu všech pohybů než horší sportovci. Vezměme si přímý záběr na kánoi, delší dosah je většinou lepší. Stejně tak při přitažení je na tom lépe sportovec, který dosáhne dál, může si tak dovolit větší rozsah pohybu, díky tomu pak může vložit silnější tah do tohoto záběru.SKLÁDÁNÍ SIL:
Tímto jednoduše myslím zapojení všech svalů do pohybu oproti zapojení jen některých. Vezměmě si jako příklad záběr na kajaku. Bez skládání by záběr znamenal jen vložení pádla do vody bez dostatečného dosahu a jen přitažení pádla zpět pažemi. Skládání sil znamená navíc vytáčení trupu, práci nohama, složí se tak všechny potřebné síly vašeho těla.RYCHLOST PRIMÁRNÍHO POHYBU:
Sporty často zahrnují nějaký klíčový pohyb, kdy je velmi důležité, jak rychle je proveden. U kanoistiky je to rychlost rukou při celém pohybu od ukončení aktivní části záběru do začátku druhého.ŽÁDNÉ NEGATIVNÍ POHYBY:
Tím myslím pohyby, které zbytečně zpomalují, může to být nepotřebný zpětný tlak při záběru ve slalomu (např. při vytahování pádla z vody), kolébání lodi ze strany na stranu při záběru nebo přílišné houpání v podélném směru.ŽÁDNÉ POHYBY NAVÍC:
To jsou všechna nadbytečná svalová napětí, například krčního svalstva, která nepomáhají potřebnému pohybu, ale jen ubírají energii a zvyšují únavu.DOBRÁ ROVNOVÁHA:
Podmínkou pro všechny výše uvedené zásady je vyváženost a rovnováha. V kanoistice je to samozřejmě i rovnováha lodi na vodě.FYZICKÁ KONDICE:
Toto je další předpoklad pro výše uvedené zásady. Je jedna věc udělat vše, jak bylo uvedeno, při několika málo záběrech, ale je něco jiného to dělat opakovaně.Doposud jsme se zabývali obecnými zásadami, které platí pro mnoho sportů, sámotného by mě zajímalo, pro které všechny platí. Nyní se zaměříme na sporty, kde posunujeme dopředu loď, a nebo v případě plavání tělo, ve vodě. Tyto sporty mají také společné prvky.
Mám na mysli rychlostní kanoistiku, vodní slalom a sjezd, to všechno na kánoi i na kajaku, dále veslování a plavání. Všechny tyto sporty jsem dělal a trénoval jsem v nich olympioniky, nebo jsem to s nimi alespoň probíral - v případě plavání.
Zde jsou klíčové elementy:
TÁHNĚTE SVÉ TĚLO:
Ve všech těchto sportech začátečníci mají sklon vkládat pádlo nebo ruku do vody a táhnout zpět. Správně ale musí pohyb vnímat jako vložení pádla do vody a přitáhnutí se k němu. Ale není to totéž? Ne, skutečně ne. Přitažení sebe dopředu způsobuje malé změny v zapojení svalů, složení sil, které je jiné. Např. na kajaku je prokázán další pohyb kyčlí, který by jinak nebyl přítomen.MĚJTE DOBROU OPORU VE VODĚ:
Pro přitahování sama sebe za pádlem musíte vnímat oporu ve vodě, doslova uchopení se o vodu. To umožní minimalizovat prokluz, tendenci listu pádla prokluzovat vodou během záběru.Takže dobří kanoisté to dělají tak, že hbitě zasadí list pádla do vody, pak zvyšují tah postupně, nevtlačí list do vody silou a neškubnou za list. To má za následek odtržení vody od přední strany listu a zpomaluje to. Kontakt s vodou na nezáběrové straně listu se nesmí přerušit, i když je záběr silný a táhnete pevně. Je to velmi jemný detail (že za pádlo netáhneme dozadu už ve chvíli ponořování považujeme přitom za samozřejmé), většina sportovců se k tomu propracuje podvědomě, než že by je to někdo naučil hned od začátku. Pak se to stává jedním z důvodů, proč záběr těchto kanoistů vypadá hladce. (Plavci řeší stejný problém, ale vzhledem k tomu, že ruce jsou mnohem menší, než list pádla, takže proklouznutí vodou je větší a plavci se snaží je minimalizovat pocitem pevných bodů, které tvoří oporu ve vodě).