Vodní slalomář maratóncem aneb příběh Iva Eichlera
To, že hokejisté neumějí běhat, je známý fakt. U vodních slalomářů je to ale naopak. Dokazuje to i sportovní životopis Iva Eichlera, který s během přitom začal až v padesáti. Teď má na účtu tři newyorské maratony, pražské maratony a spoustu dalších závodů, které za posledních šest let absolvoval. A má před sebou další výzvy...
Nikdy není pozdě začít. Živým důkazem je příběh sekretáře Českého svazu kanoistiky na divokých vodách Iva Eichlera, padesátníka, který začal běhat až po tom, co se mu rozpadl celý jeho původní život. A z vodního slalomáře se nakonec stane zkušený účastník světových maratonů.
„Začal jsem v padesáti,“ začíná svůj zajímavý běžecký příběh Eichler, který má ke sportu profesně blízko, léta ale po ukončení slalomové kariéry nesportoval. „Rozpadla se mi rodina. Manželka si po dvaceti letech našla přítele, tak jsem zůstal tak nějak na ocet.“
Najednou měl volného času víc, než byl zvyklý. „ Tehdy jsem si řekl, že zkusím běhat a že začnu pomalu s vidinou toho, že za nějakou dobu zkusím zaběhnout jarní půlmaraton v Praze.“
V roce 2011 se mu to po půlročním tréninku skutečně povedlo zaběhnout bez předešlé závodní zkušenosti. „Něco jsem už zaběhnuto měl, ale jen málo. Úplně jsem se zničil. Nemohl jsem ani chodit.“ Ale stále ho lákalo zkusit ještě delší trať – za šest týdnů měl být maraton. Ale ani po týdnu stále nemohl chodit. „Ať jsem dělal cokoliv, nešlo to. Nemohl jsem se ani po týdnu hýbat,“ vzpomíná dnes 56letý Eichler.
Pokušení ho i přesto nepřešlo a několik dnů před pražským maratonem se čerstvý běžec přihlásil. Tehdy to ještě bylo možné. „Ten svůj první maraton jsem několik týdnů po prvním půlmaratonu skutečně uběhl. Nebylo to nic moc, asi nějakých 3:40. Ale řekl jsem si, že je super, že jsem to uběhl a začalo mě to bavit.“
Od té doby si začal plánovat další a další běhy. První rok absolvoval kolem 6 závodů. „Teď už dělám tak zhruba 25 závodů ročně. Běhám od desítky výš. Mezi tím tak dva – tři maratony.“ Celkově má za sebou již třináct maratonů v průběhu posledních šesti let. Vzdal jen jediný. Ten, který se běhá na kolečka, ho v pražské Stromovce po 27 kolech přestal bavit. „Nebyl důvod to vzdát, ale hlava nechtěla. Ale i teď mne to občas zamrzí, že jsem to mohl dokončit kvůli Ivovi Domanskému, který to organizoval, a už není mezi námi.“
V roce 2014 mne díky tomu, že jsem měl uběhnuty všechny půlmaratony Run Czech a maraton, tak mne vylosovali díky tomu do dvacítky na newyorský maraton. „Měli jsme garantovanou startovací pozici.
Nebaví ho běhat dokola. Rád zdolává vzdálenosti a neběží žádné místo dvakrát. To ho motivovalo k delším tratím. „A byla to pro mě účinná terapie po rodinných problémech. Chtěl jsem dokázat, že i v padesáti to jde,“ říká původem aktivní vodní slalomář, který pověsil pádlo na hřebík v roce 1992. Od té doby se sportu intenzivně až do pozdějšího věku nevěnoval. „Jediný sport, který jsem provozoval za tu dobu, bylo kolo a občas lyže. Spíš jsem měl sedavé zaměstnání a běh jsem nikdy ani v podstatě neměl rád. Ale běhání bylo v tu chvíli to nejjednodušší. Na to nepotřebujete nic. Za rok jsem pak hned měl 3700 kilometrů naběhaných.“
Letos už newyorský maraton neplánuje. Absolvoval ho již třikrát. I v roce 2015 se do loterie přihlásil a byl vybrán. „Tehdy jsem splnil už i časový limit, a pak jsem to loni už běžel díky času, který byl asi 3:13 v mé věkové kategorii na přímý start. Kdo chce zažít atmosféru závodu, ať zkusí New York. Je neuvěřitelné, jak tím celé to město žije a lidi fandí,“ popisuje zkušený maratonec.
Pražský rodák Eichler si loni v 55letech dokázal vylepšit osobní rekordy na všechny distance, které běhá – desítku, půlmaraton i maraton. Garantovaný start v New Yorku ale letos oželí.
„Před několika týdny mi přišla výzva, abych se už přihlásil, že mám garantovaný start. Ale já se rozhodl, že bych chtěl absolvovat raději všechny „major“ maratony. Mám zaběhlý New York a Berlín z loňského roku. Jedu teď do Bostonu 17. dubna. To je kultovka, na to se moc těším. Na podzim pak jedu do Chicaga. A Prahu plánuji také,“ prozrazuje amatérský běžec.
„Boston a Praha jsou od sebe 14 dní, takže to není úplně ideální. Ale musím to nějak odběhnout,“ dodává. „Zapnu autopilota a uběhnu to. Třeba pomaleji, ale chci to dokončit. Příští rok uvidíme, jestli náhoda vyjde, chtěl bych zkusit i Tokio.“
Tagy: slalom
