Konec kariéry? Kdepak. Kajakářka Kožíšková prožila životní úspěch
Když kajakářka Anna Kožíšková s náskokem dojížděla do cíle závodu na maratonském mistrovství světa, usmívala se. Komentátor na závodišti její finiš provázel slovy: „To není jen zlato, to není jen vítězství. Tohle je závod, který je opodstatněním její kariéry.“ Devětadvacetiletá Kožíšková se právě stala světovou šampionkou. „Česká ženská kanoistika má konečně také titul mistryně světa,“ těší ji.
Původně uvažovala o tom, že na mistrovství světa v maratonu v maďarském Györu završí svou kariéru. Jenže se odsud vrátila se dvěma medailemi a chutí pokračovat. V Maďarsku, v zemi posedlé rychlostní kanoistikou, kde měla vyhrát domácí favoritka a královna této disciplíny Renáta Csayová, totiž do sbírky maratonských medailí poprvé přidala zlato.
„Takže to beru zpět. V roce 2017 je mistrovství světa v Jižní Africe, kde trénuju. A když budu zdravá a bezdětná, ráda bych tam jela. Maratony mě naplňují tím, že jsou delší. I kdybych skončila s rychlostní kanoistikou, vždycky mě to k nim potáhne,“ říká Kožíšková, která patřila v uplynulé sezoně do posádky čtyřkajaku a z rychlostní kanoistiky má ze Světových pohárů medaile ze závodů na pět kilometrů.
Ráda hodně trénuje, hoví si v dlouhých distancích i třeba na běžkách. A letos proměnila v Györu deset maratonských let zkušeností konečně ve zlato. „Kvůli příušnicím, které mi v průběhu sezony vzaly moc sil, jsem začínala vlastně od znova. Ale už od konce srpna jsem se cítila dobře. A taky už vím, jak jíst, jak se připravovat, všechno to tak pěkně zapadlo do sebe. Věřila jsem si,“ říká.
Dva dny se na řece Rába seznamovala s tratí, která na ni v první chvíli dobrý dojem neudělala. „Bylo tam tolik nástrah: mělká voda, nízké břehy a úzká řeka, kde se dost zvedaly vlny od ostatních závodníků a také byl znatelný proud. Přeběh byl písečno-bahnitý, mírně do kopce a z kopce.“ Jenže i maratonská legenda, Jihoafričan Hank McGregor, předvídal: „Vím, že vyhraješ.“
Do dvouhodinové a 26 kilometrů dlouhé dřiny se šesti přeběhy, během níž Kožíšková pije iontové nápoje nebo zředěnou kolu z pytlíku na moč, odstartovala s klidem. „Nechtěla jsem nic přepálit.“ Jela takticky, hlídala si závodnici před sebou. Nezmatkovala, ani když se čelní skupina závodnic pustila vpřed ostřejším tempem. Kožíšková je dojela. Největší favoritka Csayová pak poodjela, ale i tu Kožíšková postupně stahovala.
V závěru pátého kola maratonskou hvězdu dostihla a pak jí utekla na předposledním přeběhu. „Věděla jsem, že si můžu dojet pro zlato, že jsem silnější. Když jsem ji předjela, jako by mi probíhal tělem proud.“ Na poslední přeběhu na ni bratr Jakub, její dvojče, volal: „Ségra, je to doma, senzace. Už opatrně, máš obrovský náskok.“
Cestou do cíle už se Kožíšková usmívala. Jakmile jím projela, zaťala pěst, rozplakala se. Podívala se na nebe a pokřižovala se. „Před závody chodím k dědovi na hrob a občas v neděli do kostela. V nějakou sílu věřím. V lodi mám nalepený čtyřlístek a před startem žmoulám červený kamínek.“
Zlatou radost, kterou navíc ozdobila trofejí pro nejlepší maratonskou závodnici sezony, s ní prožíval manžel, bratr i přátelé.„Je to pro mě ohromné. Jsem šťastná, konečně po deseti letech závodění na mistrovství světa v maratonu jsem dokázala protnout cíl jako vítězka. O to hlubší pocit to je, že jsem dokázala porazit legendu Renátu Csayovou na její domácí trati, v jejím rodném městě. I když mi jí pak bylo trochu líto.“
Bolely ji odřené nohy, v noci se probudila a přemítala nad úspěchem. Medaile jí však pomohla zahnat únavu a dodala jí síly i do závodu deblkajaků, v němž s Lenkou Hrochovou získala Kožíšková podruhé v řadě stříbro. „To je super úspěch. Maďarky jely stylem start cíl. Nám poslední dvě kola nefungovalo kormidlo, ale on by to v našem případě asi nebyl správný maraton, kdybychom jely na lodi bez problémů.“
Příští týden se Kožíšková chystá na Hansa Fish maraton do Jižní Afriky, kde pojede na deblu s tradiční parťačkou Abby Adie Solmesovou. V zemi, kde je kanoistický maraton velmi populární, ji čekají rozhovory a také s přáteli oslava splněného snu. „Moc bych to přála prožít každému sportovci, že je v jednu chvíli v něčem nejlepší na světě. Je to pro mě životní úspěch.“
Tagy: press, Mistrovství světa, rychlostní kanoistika, marathon
