• 1

1000 mil po Mekongu

1000 mil po Mekongu

Vozit se po Mekongu na rychlostní kanoi a kajaku? Zní to lákavě, ale taky dost bláznivě. A z obou těchto důvodů jsme prostě nemohli odolat .......

 foto1

Mekong protékající celou jihovýchodní Asií je jedním z největších světových veletoků. Na své pouti k Jihočínskému moři protéka Mekong Čínou, Barmou, Thajskem, Laosem, Kambodžou a Vietnamem, kde vytváří rozsáhlou deltu.

Na horním a středním toku v Číně je krajina hornatá, řeka proudí od místa svého vzniku v 5000 m.n.m úzkými soutěskami a vytváří peřeje. Počátek dolního toku je vymezen soutokem Mekongu s řekou Ruak ve Zlatém trojúhelníku (na styku hranic Barmy, Thajska a Laosu), který se proslavil jako centrum produkce opia a heroinu. Právě tady, asi 2600 km od moře jsme si naplánovali náš start.

Naše expedice 1000 mil po Mekongu byla druhým sjezdem delšího úseku řeky na sportovním plavidle (prvosjezd: Mike O´Shea z Austrálie, 2004). Narozdíl od první expedice jsme pádlovali na rychlostních lodích (kánoi a kajkau)...což s sebou neslo spoustu výhod, ale i nevýhod. Hlavní výhodou bylo, že jsme mohli urazit denně mnohem větší vzdálenost (50 – 80 km) než Australan, který řeku sjížděl v období maximálního průtoku a s asi 50-ti násobným rozpočtem. Na druhou stranu byl trošku problém se do rychlostních lodí nabalit...takže zbytečnosti jako boty či spacák museli zůstat doma. Za rychlost a ujetou vzdálenost jsme zase platili vratkostí, takže jsme už dopředu věděli, že některé useky nebudeme moci jet… Náš plán byl tedy sjet tolik kilometrů dolního toku, kolik nám lodě dovolí. Samozřejmě by se dal vybrat vhodnější typ plavidla, ale hlavní důvod našeho výběru byl, že nás pádlování na rychlostních lodích prostě baví a chtěli jsme ukázat, že i podobně bláznivý podnik se dá realizovat.

foto2

Že to teda opravdu jde Vám chceme ukázat v krátké komentované fotoreportáži (pokud byste se chtěli dozvědět víc, tak v odkazech na videa a weby na konci článku):

Prvním problém, který jsme museli řešit byly samotné rychlostní lodě: přeprava letadlem je kvůli jejich délce přes 5 metrů nereálná (nadlimitní zavazadla končí na 4 metrech), přeprava kontejnerem po moři časově a logisticky příliš náročná a tak jsme nakonec zvolili variantu výroby přímo na místě. V Thajsku jsou dva výrobci rychlostních kajaků a kanoí, které se nám díky pomoci českého trenéra thajské reprezentace Milana Krásného (Milane, díky!) podařilo kontaktovat a výrobu na dálku domluvit. Napětí jak to vše dopadne z nás spadlo s dílně v Chiang Mai na severu Thajska, kdy jsme viděli, že lodě jsou opravdu bytelné (tudíž i poněkud těžší než jsme doufali) a tak by náročný podnik by měly vydržet.

foto3

Vyrazili jsme z oblasti zmíněného Zlatého trojúhelníku, která získala své jméno díky bohatství proudícícího z čílého pěstování máku setého a následné výroby heroinu. Na několik set kilometrů nás řeka zavedla do neprostupných monzunových lesů v severním Laosu. Koryto Mekongu je tu sevřené mezi skaliska a vcelku svižně teče...

foto4

foto5

foto6

Kromě z mlhy se nořících tropických lesů se tu a tam se najde i plovoucí hospoda…

foto7

Z nedotčených pralesů jsme sjeli do rýžových polí thajsko-laoských rovin, kde se Mekong za přispění mocných přítoků rychle rozrůstá a rozlévá se až do dvoukilometrové šíře, dále k majestátním vodopádům Khon a do kambodžských nížin s unikátním záplavovým jezerem Tonle Sap. Jezero je díky svému vodnímu režimu, kdy se v období dešťů zaplňuje a v suchém období odtéká, nepostradatelné pro obživu místního obyvatelstva. Mekong tu ale už moc netekl a pádlování na 40kilové lodi dalo pěkně zabrat (lodě samotné měli přes 20 kg a nějakou tu bagáž jsme vést museli, třeba jídlo a vodu).

foto8

foto9

foto10

foto11

Poslední kapitolou byla mohutná delta Mekongu, tvořená tisíci drobnými kanály, která je z hlediska šíře biodiverzity světově unikátní a stále se tu ještě jako na jednom z mála míst na světě objevují nové druhy.

Tato oblast byla jedním z bojišť vietnamské války, je proto zajímavá nejen z přírodovědeckého, ale i historického pohledu. Většinu času jsme pádlovali úzkými kanály, kde si s námi nepěkně pohrával příliv, takže cesta k moři vedla často i proti proudu.

foto12

foto13

Konečně v moři !!! (jen zasolená čočka kamery to těžce nese…)

foto14

Sečteno a podtrženo: V rukách 1470 km pádlovaní, hromada zážitků a (propříště) cenných zkušeností… s pár z nich se s vámi ještě na závěr dělíme (třeba pro ty, co by si to chtěli sjet taky):

1) Na rychlostních lodích se dolní tok Mekongu jet dá. Sice ne všude hladce, ale jde to. A když ne, tak musí lodě na autobus, do autobusu, na auto (klidně i bez zahrádky), na tuk tuk, na rameno na motorku... jakkoli... jenom se někdy musí sáhnout hlouběji do kapsy... (někdy byla doprava dvou pětimetrových lodí zeměmi s minimální infrastrukturou a prašnými cestami víc náročná než samotné pádlování:).

foto15

foto16

foto17

Kanoistické koleno a kajakářský zadek zažily středověk, který po ztrátě sedačky pro kajakáře plynule pokračoval dobou temna. Uspokojivé ale bylo, ze se během cesty problémy nijak zvlášť nestupňovaly. Na vodě se dají přežít i tropická polední vedra, jen to chce pořádné krytí hlavy (kšiltovkou nebo alespoň vlasy) a nesmyvatelný opalovací krém (na začátek faktor 50, potom stačí méně).

foto18

2) Díky očkovaní proti choleře a enterotoxigenními E.coli (ETEC – které způsobují velkou část cestovatelských průjmů) jsme nemuseli úseky pádlovaní kouskovat víc, než bychom chtěli.. Svůj podíl na tom možná mělo i pojídání probiotik (dávek "hodných" střevních bakterií). Zatěžkávací zkouškou našich střev (a výsměchem všem cestovatelským poučkám) byla konzumace koktejlů z loupaného ovoce, ledu a mléka;). Osvědčil se i filtr na vodu Katadyn v kombinaci s přípravkem na inaktivaci virů, takže jsme mohli bezstarostně pít vodu přímo z Mekongu (tam, kde nešla koupit voda balená, nebo typické Beerlao).

foto19

3) Dalším překvapením pro nás byla skoro naprostá absence komárů v první polovině cesty (objevili se až na jihu Laosu a dál přes Kambodžu a v deltě)...stejně tak jako obecně dost velké mrtvo v pralesích a březích řeky. V období sucha tu bylo minimum všeho hmyzu a větší zvěř se dala potkat spíš grilu než v lese... to platilo i pro jedovaté hady, které jsme převážně potkávali naložené ve flašce kořalky.

4) V žádném ze čtyř státu není problém pořídit si místní simkartu, nicméně zkušenosti s nimi máme rozporuplné. V Thajsku a ve Vietnamu fungoval mobilní internet, což jsme velmi ocenili – mohli jsme zjišťovat počasí na další dny, dívat se kdy ustane silný vítr a opadnou vlny; v deltě nás GPSka se satelitními google maps zachránila od bloudění v nekonečné síti kanálů. Na celé cestě se osvědčily naše mapy natištěné na plastové folii.

6) A pár detailů na konec: Na spaní ve stanu člověk nemusí tahat relativně těžký a objemný spacák, ale stačí mnohem skladnější vložka do spacáku. Ideální univerzální obuv na podobnou akci - croxky (nebo spíš kopie jejich padělků). Pokud jste nikdy nejeli na motorce, neučte se to ve hlavním městě Laosu Vientiannu. Když někdo na všechno odpovídá „OK“ nebo „Yes“, neznamená to automaticky, že vám rozumí.

foto20

Petr Synek a Vašek Kuna

náš web: http://www.pomekongu.cz

facebook: https://www.facebook.com/1000MilPoMekongu

video ČT Objektiv: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096911352-objektiv/4986-archiv/948-1000-mil-po-mekongu/

rozhovor pro Travel Journal: http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=mQ2l64Nveq0

Kanoe.cz

Český vodácký server


Český svaz kanoistů, z.s.
Zátopkova 100/2
+420.242429245
info@kanoe.cz
Po-Pá: 9.00 - 16.00

Uložit
Uživatelské nastavení cookies
Stránky využívají cookies pro zajištění co nejlepšího fungování pro čtenáře. Pokud se rozhodnete odmítnout použití cookies, nemusít stránky fungovat dle vašich představ.
Přijmout vše
Odmítnout vše
Číst více
Nezbytné
Tytot cookies jsou potřebné pro zajištění správného fungování webu. Tyto nelze vypnout.
Admin Tools
Přijmout
Analyticcké
Nástroje pro analýzu dat návštěvnosti stránek.
Google Analytics
Přijmout
Odmítnout