Bezpečnost jezů, význam pro slalom, dodatek Jona Lugbilla
Již několik let pracuje v ČR skupina, která se snaží o zabezpečení jezů, o změnu předpisů při stavbách tak, aby vodáci nebyli zcela ignorováni a aby se lidé netopili. Že se to slalomářů vůbec netýká? To je velký omyl.Nejprve si shrneme výsledky ze statistik Hasičského záchranného sboru. Průměrný počet utonulých na vodě před zahájením projektu býval kolem 20 ročně. Po několika letech práce této skupiny se udělaly následující věci:
- zřízení stránek www.nebezpecnejezy.cz s přehledem nebezpečných jezů
- jednání s Povodími a úřady, legislativa
- místní šetření a jednání u jezů s HZS a Povodími
- zabezpečení jezů záchrannými prostředky, informačními cedulemi
- mnoho vystoupení a rozhovorů v televizi, rozhlase a dalších médiích,
- spolupráce s dalšími subjekty v šíření osvěty
- a další
Od zahájení projektu se počet utonulých
snížil přibližně na třetinu.
10-15 zachráněných životů ročně je myslím velmi dobrý výsledek.
Slalomářům rozhodně osvětu dělat nemusíme. Já naopak dávám slalomáře vždy
za příklad, vesty a helmy jsou samozřejmostí, nestydí se za ně (narozdíl
od letňáků). Samotná dovednost slalomářů, v průměru naprosto nesrovnatelná
s ostatními vodáky, je nepřivádí do rizikových situací, nevyhledávájí
nebezpečné terény, nesnaží se sjet cokoliv jen aby to sjeli (aspoň
většinou).
Pokud si rozdělíme úmrtí na vodě, ze
statistik vyplývají dvě hlavní příčiny:
- Utonutí na jezu s vývarem.
- Zachycení - o něco ve dně, pod strom, do sifonu pod kamenem, přitlačení vodou pod hladinu v lodi i bez lodi.
V našich statistikách ale utonutí na jezech jednoznačně převažuje a proto
je nutné se věnovat zabezpečení jezů.
Pro prevenci druhého případu se ani tolik dělat nedá - je to mnohem více
věcí náhody. Může zde sehrát roli vesta a přilba a jejich kvalita,
proto jistá regulace je podle mne dobrá i ve slalomu. O záchraně života
při zachycení nerozhoduje ani tak výtlak o pět newtonů větší či menší, ale
především upevnění vesty. Mnohem větší roli zde hraje aktivní bezpečnost,
dozor nebo ježdění ve skupině.
A jak se tedy týká slalomu zabezpečení jezů, když se slalomy na žádných
nebezpečných jezech nejezdí?
Podmínky pro veškeré vodáctví a o terény jsou velmi komplikované. Osobně
jsem jednal mnohokrát s Povodím Moravy, s vodoprávním odborem a dalšími
institucemi ve snaze vybudovat na řece vodácký kanál. Po zahájení činnosti
ohledně jezů se spolupráce velmi zlepšila.
Pro všechna jednání je podstatné, jak na nás vodáky pohlížejí úředníci a
veřejnost. Jestli jako na ty, kdo jim dělají velké problémy a topí
se na jejich stavbách, nebo na ty, kdo s nimi spolupracují. I další
aktivity k budování nebo častěji dokonce zachování vodáckých terénů jsou
závislé na tom, jaké je povědomí veřejnosti o vodácích. A nikdo se neptá,
jestli ty terény jsou pro slalom nebo pro opilé letní rafťáky. Současná
situace je přitom nejhorší, jaká může být, všechny zájmové skupiny mají
nějaká práva, ale vodáci ne. Prostě bezpečnost, ukázněnost a spolupráce
mají obrovský význam pro veškeré vodáctví, včetně slalomu.
O tom, že se slalom dá propojit se zabezpečním, mám hezký příběh od
jednoho z nejlepších singlířů historie, Jona Lugbilla (Nedávno se zde objevilo
video s ním).
Když Jon dostudoval universitu a potřeboval najít na přechodnou
dobu práci, nechal se zaměstnat u stavební firmy, která upravovala v
letech 85-86 Brookmontský jez. Ten je jen několik set metrů od Feeder
kanálu, kde měl Lugbill svou tréninkovou základnu. Jez měl velmi
nebezpečný profil a vyžádal si řadu životů. Jon se nechal najmout jako
stavební dělník, ale hned jak se ukázalo, že rozumí tekoucí vodě, začali
víc a více využívat jeho zkušeností. Nejprve z něj udělali dozor nad
bezpečností a poté i pomocníka potapěčů, kteří zajišťovali plnění
nebezpečné vývarové vany betonem.
Jon se k tomu projektu dostal ne kvůli svým znalostem a zkušenosti, ale
náhodně, jak s nadsázkou říká, asi ho vzali proto, že měl pořádně silná
záda. Nakonec se ale jeho vodácké a potapěčské zkušenosti uplatnily.
***
My máme zájem od začátku pracovat jako odborníci, kteří budou doporučovat
jezy k zabezpečení nebo dokonce přestavbě. S některými Povodími už je
spolupráce vynikající, jindy se to moc nedaří - když se postavilo nové
dětské hřiště u jezu, ze kterého loni zachránili minimálně 11 topících
(jez je osazen našimi záchrannými prvky), snažili jsme se městskou část
přimět k postavení zábradlí nad strmým srázem do vývaru. Marně.
Takže kdyby někdo ze slalomářů měl chuť pomoci při zlepšení bezpečnosti a
zlepšení postavení vodáků kvůli vodě a terénům, budeme velmi rádi.