Odpichování, odstrkování a odžduchování od břehů a ode dna
Velkou výhodou kanoistického klečení a držení pádla je možnost se odpichovat ode dna a od břehu
- Použití:
- Pokud potřebujeme na rychle tekoucí mělké vodě popojet proti proudu, nemá smysl se dřít pádlováním, přeneseme část váhy na pádlo a šikmo dozadu se odpichujeme ode dna
- Při rozjezdu do proudu (ve slalomu typicky při rozjezdu do protivodné brány) se odrazíme o břeh
- Při nájezdu na mělčinu shora - znáte taková ta místa, kdy se řeka rozdvojuje, vy si to prohlížíte a najednou zjistíte, že vás proud nahnal na mělčinu, ze které se nedá pádlovat. Nebojte se zapřít se pádlem o dno a vytlačit loď zpátky nebo bočně zpět do proudu
- Pokud háže loď na větší překážku nebo na břeh, odžduchněte se pádlem (v kapitole o náklonech probereme podrobně, že náklon musí být vždy k překážce)
Provedení:
- Když se odpichujeme ode dna nebo o břeh k rozjetí lodi proti proudu, pádlo dáme zešikma co nejvíc dozadu.
- Když se odrazíme o břeh kvůli tomu, abychom do něj nevjeli, pádlo držíme normálně, ale ne našikmo dopředu, spíš kolmo k lodi nebo mírně dozadu.
- Když uvízneme na mělčině a chceme couvnout, je odpichování podobné, jako kontra záběr, pádlo je našikmo podél lodi směrem dopředu.
Odpichování je potřeba trénovat, než se na ně můžete spolehnout. Má to několik nebezpečí - pádlo může podklouznout, zaseknout se ve dně, náraz pádlem může být příliš prudký a zvrhne loď směrem od břehu.
- Odpichování o břeh směrem dolů trénujte v zatáčkách. Nenajíždějte si na střed řeky, nechejte se snést proudem ke břehu a pak se větší a větší silou odstrkujte.
- Odpichování ode dna trénujte na mělké vodě s oblázky na dně, ne třeba v záhozu pod jezem, kde se pádlo rádo zaklíní mezi kameny.
Zadák má při odpichování pádlo ve velmi podobné pozici, jako při turistickém ulomení. Všimněte si náklonu směrem ke břehu - odstrčení pádlem musí být celkově neutrální: Na pádlo přenesu zhruba stejnou váhu, jakou se odstrkuji, jinak hrozí převrácení směrem od pádla.