Zdroje a autoři


Oddíly:
Zdroje informací a zkušeností
Osobnosti, které přispěly do této školy
Vodní slalom
Autoři této školy

Zdroje informací a zkušeností


Nasledující kapitoly využívají různorodé zdroje informací. Některé proto, abychom si ujasnili, jak jezdit, z jiných naopak vidíme, co všechno lze dělat špatně:

  • Zkušenosti z vodního slalomu
  • Zkušenosti s výcvikem nejmenších dětí a dalších začátečníků
  • Praxe sjíždění řek
  • Zkušenosti známých osobností, které se zabývají teorií a praxí kanoistiky
  • Pozorování a fotografování na slalomových závodech vodáckých akcích, splutích řek, letních vodách
  • Internet. Aby škola mohla být opravdu pro všechny vodáky, jsem prošel tisíce fotografií a stovky videí vodáků všech úrovní od letní Vltavy po Olympiádu. Dalším zdrojem informací o umění i neumění vodáků je tedy internet. Odkazy na některé zajímavé weby najdete na konci v seznamu literatury.
  • Dalším zdrojem informací pro mě jsou vynikající trenéři vodního slalomu, které uvádím v dalším odstavci. Seznámil jsem se, ať už osobně či přes internet, s mnoha zkušenými a ochotnými lidmi, stal jsem se členem Liverpool Canoe Club a získal zajímavé informace, dále jsem v kontaktu s British Canoe Union - ti vytvořili skvělá instruktážní videa. Okruh lidí, od kterých získávám názory, se stále rozšiřuje, i v budoucnu budu přidávat příspěvky dalších trenérů a závodníků - pokud máte nějaký nápad na doplnění, budu rád, když mi ho pošlete.

V jednom je tato škola důsledná: Nic z toho, co zde uvádím, není opsáno z u nás vydaných příruček. Všechno je výsledkem zkušeností, praxe a pozorování. A když už vím, že potřebné zkušenosti nemám, jako že si to připouštím velmi často, tak bez úpravy nechávám zaznít názory lidí, kteří ty zkušenosti pro danou problematiku mají.

Osobnosti, které přispěly do této školy


William T. Endicott

je asi nejvýznamnější postavou světové kanoistiky v historii. Zasloužil se o zařazení slalomu do olympijských sportů, přišel s myšlenkou světových pohárů, 20 let vedl reprezentaci USA a přivedl ji k souvislé řadě úspěchů. je autorem publikací, které podrobně rozebírají kanoistické techniky a mnoho dalších témat, se kterými se kanoista setkává.
Billovy knihy jsou psány v rozmezí minulých 30 let, proto je tam řada informací neaktuálních. Například pojednání o kategorii C2 Mix. Tyto úvahy se ale mohou hodit: smíšené dvojice při sjíždění řek a dokonce i při závodech ve slalomu jezdí, navíc to stejné platí, když na háčku zaučujeme děti.
Bill Endicott stál u zavedení současných typů lodí do praxe. C2 Amerika se jmenuje podle toho, že právě v USA se začalo jezdit v lodích, které mají jezdce blízko u sebe. Podrobný příběh je v kapitole o historii. Ale nejde jen o debly - C1 a K1 převzaly techniku podhazování branek od C2, i když byly ploché a k tomu uzpůsobené dříve. Nové lodě a Endicottova propracovaná teorie vynesla tým USA na mnoho let na světovou špičku. K úspěchu Američanů přispělo také to, že Endicott se zasloužil o vybudování slalomového kanálu, a to ne ledajakého: je to vlastně náhon u továrny, kde je voda ohřívaná na teplotu o dost větší, než je v řece. I další vodácké podmínky kolem jeho bydliště, které je jen pár kilometrů od Bílého Domu, jsou neuvěřitelné - řeka Potomac má po levém břehu náhon, který umožňuje vodákům, aby se plavili dolů po krásném terénu s peřejemi a s jezem vhodným pro trénink kousek za Billovým domem, zpět se pak mohou vrátit náhonem. No a když je zima tak tuhá, že ani kanál s ohřívanou vodou nelze použít, je nedaleko bývalá vojenská zkušebna lodí, která je zastřešená a kde se dá trénovat i v zimě. Obchod s pivem a vínem a výrobna pralinek s restaurací z druhé strany Billova domu už jen doplňují tento vodácký ráj.

Osobně si vážím i Endicottovy všestrannosti - během své činnosti pro kanoistiku byl zaměstnán v Bílém Domě a v Capitolu a dokonce je autorem několika knih o politice.

Poznámka: Během přípravy této školy jsem přeložil části dvou nejdůležitějších knih - “The Ultimate Run” a “To Win The Worlds”, týkající se kanoí. Publikování uceleného překladu je velmi náročné, proto zatím uvádím jen určité citace a dále jsou Endicottovy názory zohledněny v textu. Celý překlad vydám v budoucnu podle svých časových možností.

Podíl Billa Endicotta na této škole je ale větší, než použití překladu jeho knih. K některým tématům poslal další komentáře, korekce a doplnění přímo v návaznosti na přečtení zpětně přeložených kapitol této školy.


Davey Hearn

přepsal Endicottovy příručky do elektronické podoby. Spolu s Billem se Davey podílel na vývoji moderní slalomové lodi v osmdesátých letech. Společně vyvíjeli C2 a C1 s nízkým profilem trupu a Davey Hearn, Bob Robison, Jon Lugbill a další pak ovládli první příčky světových šampionátů.







Na obrázku je Davey na “vyhřívaném” kanálu, který je zmíněn v odstavci o W.T. Endicottovi..

Cathy Hearn
je bývalá reprezentantka USA, Davyho starší sestra, která vede školu kanoistiky a zabývá se teorií.

Emmanuel Brugvin
Francouzský závodník na C1, úspěšný na přelomu tisíciletí, sepsal jedinečný popis přímého záběru.

Milan Bílý
je největším odborníkem na teorii kanoistiky v ČR, působí na Karlově Univerzitě, kde vede doktorské a dizertační práce, zaměřené na kanoistiku. Je autorem škol kanoistiky, instruktážních videí a fotografií. Spolu s Jirkou Rohanem a dalšími trenéry má největší zásluhu na tom, že Česko i dnes patří ke světové špičce v kanoistice.

Pytlák - Milan Říha
je velmi talentovaný trenér, jehož kvality jsme poznali mnohem dřív, než dovedl k olympijskému stříbru Vávru Hradílka. Pytlák má zásluhu na podpoře nastupující generace a bez něj by byla značně složitější i cesta ke slalomu i našich dětí.

Vladislav Galuška

Láďa je jednou z nejdůležitějších postav naší kanoistiky, vyrábí lodě, pádla a další vodácké vybavení pro vodní slalom. Je sice především kajakář, ale to mu my příznivci jednolistých pádel odpustíme - on pro nás ta jednolistá pádla vyrábí, kromě toho i debly a singly. Láďa doplnil moje znalosti i znalosti našich dětí o něco, co je v kanoistice obecné a
co nám po zvládnutí záběrové techniky chybělo pro slalom. Naučil nás využívat vodní terén v jemných nuancích, ne jen takové to prásk do vracáku, prásk do proudu, ale opravdu chytré využívání všeho, co na tekocí vodě a především na přírodní můžeme potkat. Že jeho přístup přináší úspěch, je objektivné prokázáno - jeho dcera Kája je mistryní Evropy juniorek, vyhrála i mistrovství ČR, byla druhá na světovém šampionátu juniorů. A trénuje ji Vláďa. Mladší Tonička vyhrála pohár předžáků, první rok v žákovské kategorii jezdí výborně, to je nejen talentem, ale vynikajícím tatínkem-trenérem a obětavou maminkou, která toho o vodě ví taky hodně. V roce 2012 Tonička odjela několik závodů na C2 v deblu s naším Matějem, kterého vidíte na ukázkách techniky v této škole.


Vojta Jančar
je jedním z nejzkušenějších vodáků u nás. Sjel asi úplně všechno, co se dá sjet a snad i něco, co se sjet nedá. Je autorem známých kilometráží českých řek. Pro tuto školu připravil kapitolu o strategii jízdy na řekách, které vyžadují rozvahu a opatrnost.

Kent Ford
je všestranný kanoista, který natáčí zajímavá instruktážní videa o playboatingu, bezpečnosti, eskymáckých obratech, jízdě na divoké vodě, historii kanoistiky, dokonce natočil i klip o Vláďovi Vaňhovi, konstruktérovi známých lodí Noah. Kent vymyslel velmi podnětný přístup k přímému záběru.
S Kentovou pomocí pak společně s Billem Endicottem pátráme po historii slalomové kanoe.

Mark Staszko,
reprezentace USA, skákal na slalomovém deblu asi desetimetrový vodopád, poslal mi k tomu stručný návod, zařazený do oddílu o praxi kanoisty.

Poděkování

Všem výše uvedeným autorům patří mé poděkování za souhlas s publikací jejich prací. Dále mé ženě Alici za pořízení většiny fotografií, Jirkovi Šťastnému (Vodák Sport, Racek Brno) za všestrannou podporu, Vláďovi Galuškovi (Galasport) za nápad s 3D modely a dodání materiálů pro jejich tvorbu. Standa Ježek je vynikající nejen na vodě - ke všemu, co dělá pro vodáky na serveru Kanoe.cz zajistil i publikování této školy. Autory dalších fotografií jsou Marcus a Krpatino z Racka, Pája Bínová z Bohemians a Milan Bílý.

Návrat na začátek stránky


Vodní slalom


Právě ze slalomu se zde učíme techniku, která nám pomůže jezdit na jakékoliv vodě naplno. Bez dřiny a pravidelného tréninku se nedá dosáhnout ve slaomu úspěchu, ale použitím slalomových technik se dá vždy dosáhnout toho, že si s námi voda nedělá, co chce. Já jsem jezdil slalom krátce, pak jsem měl 28 let přestávku a teď na to už nemám sílu a kondici. Přesto si občas nějaké závody projedu a dost často se stává, že přesně vím, co bych měl v danou chvíli udělat, ale už na to prostě nemám sílu. Na druhou stranu, slabší tělesná kondice, bolení v zádech, neschopnost se ohnout, stáří, mládí, horší vybavení - to vše nebrání, abychom si slalomovou techniku osvojili a hodně sil ušetřili. Sám to mohu dosvědčit.

Kromě kvalitní techniky má vodní slalom další přednosti:
  • Rozvíjí prostorovou představivost
  • Rozvíjí prostorovou paměť
  • Rozvíjí kombinační schopnosti

Slalomová technika ovlivňuje vývoj lodí i pádel, používaných následně v turistice. Naopak, slalom je odvozen z turistiky - slalomová trať je poskládána z toho, co potřebuje i turista na obtížnější vodě: Vjet do a vyjet z většího či menšího vracáku (protivoda), kličkovat mezi překážkami (přesazené branky), přejet napříč řekou (dvě protivody - tzv. brejle - nebo povoda a za ní protivoda na opařné straně). Postavení trati na konkrétním terénu pak přidává průjezd vlnami, válci a proudy většinou ne tak, jak bychom to jeli co nejvíc na jistotu, ale různě bokem, zešikma, pozadu... Slalomář to všechno musí zvládnout v co nejkratším čase - jeho technika pro tyto úkony musí být tedy co nejefektivnější.
Z toho všeho je zřejmé, že rady a zkušenosti pro dokonalé pádlování budeme hledat především u současných či bývalých špičkových slalomářů a jejich trenérů.

Naše posádky předvádějí techniku většinou na slalomových lodích. Technika záběrů je zcela identická pro jakoukoliv jinou loď, jen jednu věc na jiných lodích dělejte jinak: Při otočkách je na slalomové lodi někdy vidět náklon mírně ven z oblouku, kvůli podtáčení zádi pod vodou, na ostatních lodích zůstaneme u základního náklonu, který se budeme učit - jako na kole, mírně dovnitř oblouku.

Samotná jízda na slalomové lodi je také velká výzva a naučí kanoistu, aby se o sebe na vodě postaral - loď se o něj nepostará a chyby neodpustí.

Kromě techniky záběru se od slalomářů naučíme několik dalších věcí. Například to, že nejlepší nácvik není rovnou dolů po řece nebo přes jezy, ale ježděním i proti proudu a napříč řekou.
Pro správnou práci očí, pro jasné určení toho, kam má loď dojet, je dobré i pro turistu, aby občas jezdil v brankách. Já i pro děti z turistického oddílu vozím skládací tyčky ze starého stanu, kdekoliv si je můžeme pověsit a pak to děti víc baví - branky se dají použít na různé soutěže, hry a podobně.

Při jízdě v brankách navíc musí být kanoista mnohem zručnější a dělat věci samozřejmě, než při splouvání řek. Projet branku znamená často nahnout se jinak, než by se zrovna mělo, jindy se zase nevejde pádlo mezi tyčku a loď. Na to všechno musí mít slalomář rezervu svých dovedností.

Slalomář se naopak může naučit od dobrých turistů vztahu k řekám a také strategii sjíždění různých vodních terénů, které se ve slalomu standardně nevyskytují. Dost slalomářů si sjede i letní vodu nebo se zúčastní vodáckých akcích s turisty, ať už si vezme jinou loď než na slalom a nebo jezdí jako my přímo na slalomkách.



Do protiproudu s přesně opačným náklonem, než jak se to učí, protáhnout se pod vysoko pověšenou tyčkou v úplném záklonu - to všechno nesmí slalomáře vyvést z rovnováhy, a to doslova...

Autoři této školy

Protože nejvíc zájemců o kvalití techniku je mezi dětmi a v oddílech, které cvičí mládež, na instruktážních fotografiích jsou především děti.
Ema zastupuje začátečníky, na začátku psaní a focení jí bylo šest let. Matějovi bylo deset a nyní jezdí třetí rok, čím dál tím líp. Já jezdím přes 30 let, čím dál tím hůř. Fotografie pocházejí z našeho výcviku, ne že bychom byli tím nejvzorovějším příkladem nebo že bychom se chtěli předvádět, ale těžko bychom někoho jiného přiměli trávit hodiny ježděním sem a tam pro pořízení detailních snímků záběru, u přejatých snímků jsou navíc problémem autorská práva.





Posádky, které vás budou provázet seriálem - Matěj, Ema, Matěj s Emou a občas i autor této školy :-)



A naše třetí posádka - nostalgické a současné foto jako důkaz toho, že i s manželkou na háčku jde jezdit víc než 25 let :-)))
Jak vidíte, C2 Mix je naše nejoblíbenější kategorie.


Návrat na začátek stránky