Kanoistická esa se těší na vánoční pohodu i tradice
Vánoční svátky s rodinou stráví mezi cestami na soustředění nejlepší čeští rychlostní kanoisté. Kajakář Josef Dostál se s parťáky vrátil z tradiční destinace v Kalifornii, kanoista Martin Fuksa naopak s bratrem Petrem poprvé trénoval v italském Livignu. Kajakářku Anežku Paloudovou trápí od závěru soustředění v Sabaudii zranění. „Moje ruka si řekla, že je čas na adventní pohodu. Ale pokud bude příští rok fungovat, jak by pravá ruka měla, chtěla bych jezdit líp než v roce 2020. Myslím, že je to splnitelné,“ přeje si.
Kajakář Josef Dostál by pod stromečkem rád našel gramofonové desky. „Líbí se mi poslední dobou český rap nebo něco z minulého tisíciletí. Třeba bych ocenil Václava Neckáře nebo Petra Nováka. Toho mám moc rád, hraju si ho na kytaru. A Neckáře jsem znovu objevil.“
Jako vášnivý rybář si trojnásobný olympijský medailista pár dárků nadělil už na soustředění v Kalifornii. Mušky, speciální rukavice i skládací podběrák. „Ale hlavně bych všem přál, aby lidi byli zdraví, koronavirová situace se zlepšila a všechno bylo v pořádku. Každopádně by se mi líbilo vyhrát olympiádu. Kvůli tomu tak dřu a makám,“ řekl Dostál.
Podobné přání má i kanoista Martin Fuksa. „Aby to v příštím roce vyšlo ze sportovního hlediska a mohli jsme se ukázat tam, kde nejvíc chceme. O hmotných dárcích to teď není. A já už jsem se navíc dostal do fáze, že je raději dávám, než dostávám.“
Soustředění ze snu
Kvůli pandemii trénoval s bratrem letos na podzim nezvykle v Turecku. „Měl jsem obavy, když to tam člověk nezná, ale ujali se nás perfektně. Odmakali jsme toho hodně, to bylo stoprocentní.“ Předvánoční čas obvykle tráví v Jizerských horách, jenže na běžky není sníh. „Nechtělo se mi celé soustředění běhat jen po svých. V noci se mi zdál sen, že běžkuju v Livignu. Koukal jsem totiž na fotky, že tam jsou Poláci. Probudil jsem se a říkal jsem si: Proč tam nejet taky?“ líčí dvojnásobný mistr světa. „Tratě jsme měli přes silnici, párkrát jsme byli v posilovně.“
Doma teď přeci jen běhá po svých, čeká ho půlmaraton. „O Silvestru máme tradiční běh, tak abych to zvládnul.“ Na loděnici stráví i dopoledne o Štědrém dnu. „Popřejeme si s klukama.“ Odpoledne patří procházkám a návštěvám příbuzných. Večer stráví s manželkou u rodičů. „Od dětství to děláme stejně. Po večeři se jdeme s mamkou a bráchou projít. Táta vždycky přikládal do krbu, myl nádobí. Jako malý jsem si říkal, proč nejde s námi, pak jsem to pochopil. Vrátíme se, pod stromečkem jsou dárky. My si pak ještě s Aničkou rozbalíme dárky doma.“
Už třetího ledna se chystá na soustředění v bulharském Belmekenu. „Není čas ztrácet čas.“ Pak by rád vyrazil za teplem. „První varianta je Amerika, ale pokud bychom předtím museli třeba do Srbska, to by se mi nechtělo. Uvidíme, jestli se do té doby něco změní. Necháváme to otevřené, případně pojedeme zase do Turecka.“
Kapr, polévka i koledy
To Josef Dostál by s týmem rád vyrazil hned druhého ledna naopak do Livigna – pokud to dovolí různá opatření. „Na jaře bychom znovu rádi odjeli do USA, ale uvidíme, jaká bude situace.“ Podzimní pobyt v Chula Vistě si pochvaloval. „Letos to bylo fajn, bylo hezké počasí, mně to udělá vždycky moc dobře. Neříkám to poprvé, ale letos se mi na podzim jezdilo dosud nejlépe. Časy to ukazují.“
Po šesti týdnech je zase rád doma. „Těším se Vánoce strávené v rodinných kruzích. Se ségrou jedeme za tátou do Doks. Až se druhá ségra vrátí z Ameriky, potkáme se s mámou, s babičkou a dědou. Dlouho jsem je dlouho neviděl. K Vánocům patří smažený kapr, bramborový salát a polévka. A zpívání vánočních koled před stromečkem s hudebním doprovodem.“
Řadu tradic s rodinou dodržuje také kajakářka Anežka Paloudová. „Mám na Vánocích ráda všechno kromě nakupování dárků, v tom se v rodině shodneme všichni. U nás je to o jídle, společných akcích, zážitcích.“ Se sestrou chodí tradičně o Štědrém dnu na procházku na blízký kopec. „A kapr taky musí být.“
I když letošní sezona závodění moc nepřála, Paloudová se za ní ohlíží s úsměvem. „Nečekala jsem, že bych mohla jezdit tak, jak se mi to podařilo.“ Plánuje, že se na rychlostní kanoistiku zaměří ještě víc. „Sjezd bude zpestření, ale přeci jen je to moje srdcová záležitost.“
Každopádně teď trénuje omezeně, na soustředění v Sabaudii si nejspíš obnovila staré zranění úponu bicepsu. Ještě ji však čekala magnetická rezonance. „Takže zatím to jsou jen dohady.“ Každopádně kvůli bolestivým otřesům nemohla běhat, se znehybněnou paží aspoň jezdila na kole. Ze soustředění s devítičlennou skupinou si ale dovezla dobrý dojem. „Na to, jak se mi jezdily vytrvalostní tréninky špatně, se mi povedly docela rychlé dvoukiláky, za to jsem ráda. A pořád mám prostor ke zlepšení, nepádluju perfektně. Teď tedy nemůžu dělat sílu, ale třeba se bude dát pracovat na něčem jiném.“
Tagy: press, rychlostní kanoistika, Olympijské hry, top
