Zatímco kolébka surfování je v Polynésii, pádlování ve stoje bylo patrně praktikováno po celém světě. Již ve starověkých kulturách Afriky, Jižní Ameriky a kdo ví kde ještě, se používala plavidla, na kterých se stálo a odráželo se od mělkého dna tyčemi někdy i oštěpy.
Od roku 2016 působí výborem Českého svazu kanoistů schválená Sportovně technická komise (STK) paddleboardingu. A to na základě skutečnosti, že odvětví paddleboardingu patří do gesce mezinárodní kanoistické federace ICF jíž je Český svaz kanoistů členem. Jejím úkolem je vytváření podmínek pro splnění všech nutných kritérií, aby se paddleboarding mohl v budoucnu v podobě sportovní sekce zařadit mezi plnohodnotné a státem podporované pádlovací sporty pod Českým svazem kanoistů.
Pravidla paddleboardingu nejsou v ČR zatím nijak definována na úrovni nějaké federace či asociace. Pravidla pro každý závod či seriál závodů určuje jejich pořadatel. Dá se ale řici, že se zatím veškeré organizované závody odjeli na nafukovacích prknech typu allround do délky 10´6´´. Na klidné vodě se nejvíce osvědčil plovák délky 10´6´´, stejně jako na divoké vodě v “rychlostních” disciplínách. Pro slalom se jako vhodnější jeví prkno kratší z důvodu lepší manévrovatelnosti ve slalomových brankách.