Kanoe.cz

Odpojení přístroje skomírající kategorie aneb Konec C2

c2Psal se rok 2007. U oddílové nástěnky jsem se potkal s Adamem Svobodou a oba jsme se váhavě upisovali k dubnovým závodům na Kamenici. Sám už nevím, jak jsme se k tomu dostali, ale najednou se Adam zeptal, jestli bych nechtěl zkusit závodit kromě kajaku i s ním na deblu. Bez dlouhého přemýšlení o možné zimě na Kamenici jsem souhlasil. Tak začala naše sedmiletka prolnutá skvělými zážitky, zklamáním a také velkými průsery. Nikdy nezapomenu na naše překvapivé vítězství v Liptovském Mikuláši, šťouch na poslední bráně v americkém Wausau nebo rozplavbu na Trnávce.


Nikdy jsem nepřišel na to, proč mezi deblíři panovala vždy tak velká pohoda. Naše postávání na startu v slavném kroužku a sledování hodinek, zda už je opravdu čas jít na vodu, doprovázelo spoustu závodů. Stejně jako často používané rčení při chladných dnech na jarních soustředěních, čím později jdeš na vodu, tím dříve můžeš skončit. Pravda, na soustředěních mimo Prahu bez Páji jsme nebyli největší dříči, zpětně si říkám, že kdybychom tomu dali víc, mohli jsme v té době být mnohem lepší.

Na druhou stranu nám juniorská soustředění přinášela i jinou zábavu, takovou, na kterou se nezapomíná, o tom ale jindy. Náš reprezentační trenér Kamil Křempek vždycky dokázal udržovat i v napjaté atmosféře, která mezi deblířy občas nastane, dobrou náladu. Rád vzpomínám na jeho hecování, sázky o pivo a spoustu blbostí, které dokázal na tréninku vymyslet. Náš konec na deblu nepřišel nečekaně, měl spoustu důvodů. Stejně mě zaskočil. Bylo to víc než jen sport, kamarádství spojené s občasnou nenávistí, vztah, který nejde ukončit ze dne na den. Ten náš skončil za pár minut. Zažít úspěch je skvělá věc, prožít ho ve dvou je vždycky lepší.

Konec deblířské kategorie na mezinárodní úrovni taktéž nepřišel nečekaně. ICF k někomu chtěnými i možná šťastnými kroky kráčela postupně. Dle mého názoru vše začalo před pěti lety na MS v Liptovském Mikuláši, kde zcela nepochopitelně startovala kategorie C2 do 23 let pouze neoficiálně, což bylo jasné už pár dní předem, i přes nabídku dvou států o nasazení lodí kvůli zajištění startu třetího kontinentu. Slavnostní vyhlášení pak byla fraška, cítil jsem se trapně, chtěl jsem toho pána s brýlemi poslat někam. Ovládl jsem se a jen bezmyšlenkovitě zahodil kytku do kanálu. Pak přišla dvě chudá juniorská mistrovství světa mimo starý kontinent. Jasně, cestovat s lodí čtyři deset a většinou dvěma lidmi navíc není žádná sranda. Proto deblířská kategorie mezi juniory slábla, na úrovni do 23 let umírala. Právě zde nastal zásadní problém.

Seniorská kategorie deblířů přinášela na mezinárodní úrovni jednoznačně nejlepší podívanou ze všech finálových jízd. Moc rád vzpomínám na finále mistrovství Evropy z Vídně, kde jsem si po dojezdu asi pětkrát říkal, že tihle kluci musí s tak dobrou jízdou určitě vyhrát, nestalo se a byla to skvělá podívaná, stejně jako mnoho dalších závodů. Avšak posádky nejlepších deblů a vlastně i finálové obsazení se už pár let vůbec neměnilo, z mladších totiž nikdo nepřicházel. Budoucnost scházela!

Jeden můj kamarád mi vždycky říkal, že slalom sleduje rád, ale debl je jeho jasně nejoblíbenější. Nechápal, jak dva lidé můžou tak synchronizovaně pádlovat a vejít se do úzkých branek, občas jsem tomu také nerozuměl. Nebyl to ojedinělý názor, jsem přesvědčený, že laický divák musel vždycky nejvíce ocenit právě tuto „královskou“ disciplínu. I já jsem ji i po opuštění sledoval na závodech nejradši.

Oznámení o jejím konci mě zasáhlo, ale nepřekvapilo. Donutilo mě si vzpomenout na všechno, co mi tahle krásná disciplína přinesla. Činovníky ICF neviním z toho, že pár dní nazpátky zabili deblkánoe, jejich konec byl z dnešního pohledu nevyhnutelný a přišel by sám velmi rychle. Viním je a zároveň vedení většiny národních reprezentací z toho, že v posledních letech nezkusili udělat nic zásadního pro její udržení na mezinárodní úrovni mimo olympijské hry. Genderové vyváženosti nerozumím, ale chápu, že mezinárodní federace musí dělat vše pro zachování slalomu mezi olympijskými sporty. Bohužel je to v dnešní době nutnost.

Vodní slalom bez C2 nebude už nikdy stejný, žádné mixy to nemůžou nikdy nahradit, jen další komedie pro naše pobavení... Pokaždé si budu říkat, že to nejlepší tu prostě chybí, stejně jako parta, která postávala na břehu a sledovala hodinky. Její čas už bohužel vypršel...

Lukáš Rohan

Instagram #czechcanoe

Mistrovství světa U23 a juniorů ve slalomu

Auto od AutoTreid

thumb ATT075 Vizual Seat Arona 02b

2x automobil Seat Arona na jeden rok od společnosti Autotreid“.
Víte kdo vyhrál?

 

Partneři ČSK DV

UNIQA logo 2018   


letenky na míru
  


www.monada.cz
zajišťuje fyzioterapii reprezentačnímu týmu vodních slalomářů

2019 Oceania Championships

ICF Ranking Markkleeberg

Výsledky slalom

 

Facebook ČSK DV

 

Facebook ICF