Bezpečnost vodního slalomu
Všichni závodnícimusí mít podle pravidel při závodě vestu a přilbu. Aktuální tabulka s přilbami a vestami, které jsou registrované u ICF, je k dispozici na tomto odkazu.
Pozor ale na jednu skutečnost: Podle pravidel musí mít vesta pro dospělé výtlak 6,12 kg nebo 60 N, některé certifikované vesty mají nosnost menší a přesto jsou v tabulce uvedeny. Proto při výběru vesty nestačí jen kontrolovat její registraci v tabulce, ale také nosnost, která je vyznačena na vestě a je u většiny výrobců i na jejich stránkách
Přehled faktorů, které zajišťují bezpečnost vodního slalomu:
- Pravidla vydávaná ČSK zásady bezpečnosti jasně deklarují a ustanovení pravidel o bezpečnosti jsou na závodech dodržována a kontrolována.
- Trenéři vodního slalomu učí děti takovému chování na vodě, aby nebezpečné situace pokud možno vůbec nevznikaly.
- Slalom se jezdí na tratích a kanálech, které jsou přehledné a dostupné pro případnou pomoc a záchranu.
- Narozdíl od volné řeky, slalomová trať je udržována a upravena a nejsou na ní nebezpečné prvky (stromy, podtékající kameny, nebezpečné jezy a stupně).
- Děti nejezdí bez dohledu a dozoru, trenér má ze břehu přehled o dění na trati a může okamžitě řešit potenciálně nebezpečné situace. Dohlížejících osob je vždy více, na závodech jejich počet mnohonásobně převyšuje počet závodníků na trati.
- Při závodech pořadatelé rozestavují záchranáře přímo k obtížnějším místům.
- Povinností všech slalomářů je používání vodácké přilby a vesty. Narozdíl od neorganizovaných turistů, slalomáři důsledně toto opatření dodržují, jsou odmalička vedeni k tomu, že na divoké vodě se jezdí v helmě a vestě bez ohledu na obtížnost toku. Slalomáři považují vestu a helmu za součást standardní výstroje, narozdíl od turistů, kteří i při větším riziku splouvání stále polemizují, kdy je a kdy není potřeba toto vybavení používat.
- Slalom má vysokou míru aktivní bezpečnosti, protože závodníci si vypracují techniku a styl jízdy na úroveň, která je vyšší, než vyžadují terény, na kterých se závody pořádají. Začátečník se tedy prvně naučí důkladně zvládat loď na lehčí vodě, teprve potom se dostane na vodu náročnější. Na těžké terény nemají závodníci bez prokázaných zkušeností a dovedností vůbec přístup.
- Slalomář si nemusí dokazovat svou odvahu sjížděním nebezpečných jezů a dalších rizikových překážek. Bezhlavé sjíždění jezů, na rozdíl od příležitostného vodáka, právem nepovažuje za umění, nevyhledává je a nestydí se za to, když nebezpečný jez přenese. Přitom právě na jezech dochází k většině tragických nehod spojených s vodáctvím.
