Rychlostní kanoisté zamířili v rámci tradiční zimní přípravy do Livigna
Perfektně upravené běžecké tratě téměř 2000 metrů nad mořem, krásné prostředí Alp, skvělé zázemí a na tři stovky slunečních dní v roce. Oblíbené středisko v Livignu je pravidelným cílem mnoha sportovců, rychlostních kanoistů nevyjímaje. Český reprezentační tým vyrazil do Itálie v několika skupinách, část z nich má přípravu na sněhu už za sebou a někteří v horách ještě zůstávají. Ke konci února pak většinu čeká přesun do tepla.
„Na běžkách se dá strávit spousta hodin ve vysokém energetickém výdeji, díky využití všech svalů těla jde o jeden z nejlepších prostředků rozvoje obecné vytrvalosti,“ říká šéftrenér reprezentace Pavel Hottmar. Právě běžky jsou nejčastějším zimním sportem, který kanoisté v rámci soustředění provozují. „Primárně sem jezdíme především kvůli běžkám, tratě v údolí jsou převážně rovinaté a hezky upravené, díky čemuž kilometry rychle nabíhají,“ doplňuje Hottmar.
Napříč sportovci se trénink ve stopě setkává s pozitivními ohlasy. „Příprava na sněhu mě baví. Bydlím v Pošumaví, takže na běžkařské výlety jsem vyrážela s rodiči odmalička. Sice se nejednalo o žádný velký sportovní výkon, ale probudilo to ve mně kladný vztah k běžkám,“ uvádí kajakářka Anežka Paloudová, která do letošní dvoutýdenní přípravy zařadila i výlet na skialpech a sjezdové lyžování. „Bylo to super zpestření,“ usmívá se vicemistryně světa do 23 let.
Do běžkování se od doby, kdy do tréninku patří horská příprava, nadchnul i Martin Fuksa. „Každoročně zhruba měsíc trávíme na horách a vždycky si rád zaběžkuju. Po čtyřletém olympijském cyklu se vždy snažím něco změnit, abych nejezdil na ta samá místa a dalo mi to nový impuls – poslední čtyři roky před Tokiem jsme zařazovali vysokohorskou přípravu v Bulharsku a na Vánoce 2020 jsem jel poprvé do Livigna. Líbilo se mi tu a rozhodl jsem se to vyměnit,“ vysvětluje dvojnásobný světový šampion, který v rámci tréninku absolvoval 55kilometrový závod La Diagonela v okolí Svatého Mořice. 
„Doteď jsem jezdil maximálně 50 kilometrů, ale řekl jsem si, že to zkusím. Myslel jsem, že to bude v pohodě, ale nakonec to bylo dost náročné, ještě v té nadmořské výšce. Přiznávám, že jsem byl mrtvej, ale bylo to skvělé,“ dodal s úsměvem starší ze sourozeneckého dua. Společně s bratrem se po návratu z Itálie chystají i na Jizerskou 50. „Zimní příprava mi nevadí, je to takové zpestření, než kdybychom pořád jezdili na vodě,“ říká 23letý Petr. „V Livignu máme ty nejnutnější věci, abychom mohli kvalitně trénovat – krásné tratě na běžky, posilovnu i bazén. O volnu se navíc můžeme projít do města, což v bulharském Belmekenu nešlo, protože nejbližší město bylo tak hodinu autem,“ dodává dvojnásobný vicemistr Evropy do 23 let.
Zimní období si užívá i Radek Šlouf, zadák bronzového deblkajaku z olymp
ijských her v Tokiu. „Musím říct, že poslední dva roky mám zimní přípravu opravdu rád – už dopředu se do Livigna těším, protože vím, že tu udělám obrovskou práci ve vytrvalosti a natrénuju spoustu hodin, což má pak po návratu domů ten správný efekt. Livigno se mi extrémně líbí a jsem rád, že můžeme trénovat i jinde než na vodě a v teple.“
Naopak jeho parťák Josef Dostál přiznává, že zimní sporty nepatří k jeho oblíbeným aktivitám. „Je pravda, že jsem spíš teplomilný a zimu moc nemám rád. Hory mi stačí jednou za rok a dlouho tam být nemusím. Ze zimního trénování mám nejraději posilovnu. Ani na otužování moc nejsem, to se raději naložím do teplé vody,“ usmívá se čtyřnásobný olympijský medailista. „Tím, že je Livigno ve vysoké nadmořské výšce, tak razíme trošku jinou filozofii trénování – já mám raději krátké úseky naplno, tady se jezdí spíš dlouhé vytrvalosti,“ popisuje Dostál.
Vzhledem k nízkým ranním teplotám (okolo mínus 15) začínají sportovci s venkovním tréninkem v pozdějších hodinách – někteří i přesto vyráží na běžky už dopoledne, jiní se nejprve věnují přípravě v posilovně či na trenažerech a na běžky se dostanou po obědě.
Během ledna kanoisté postupně absolvují také reprezentační testy v posilování, běhu a plavání.
„Některé výkony jsou opravdu obdivuhodné. Všichni ví, že kondice je v rychlostní kanoistice základem úspěchu. Třeba Martin Fuksa je zářným příkladem, když zvedne vlastní váhu v benči i přítahu více než 50x. Řada reprezentantů také plave a běhá na lyžích i bez lyží velmi rychle. Zaběhnout 800 m na dráze jen málo vteřin přes 2 minuty je v silách mnoha našich borců,“ komentuje kondici týmu Hottmar
Během února se reprezentanti postupně přesunou do svých jarních tréninkových destinací – Martin a Petr Fuksovi zamíří do Kolumbie, Josef Dostál s Radkem Šloufem odlétají do Kalifornie a Anežka Paloudová do Portugalska a následně do Ameriky. Některé tréninkové skupiny plánují přípravu v Itálii nebo Turecku.
„Podstatné je, že všichni klíčoví reprezentanti jsou zdraví a plní chuti do přípravy na novou sezonu. Kvalifikace na OH 2024 v Paříži nás čeká už za necelé dva roky, tudíž sezona 2022 už nastíní možnosti jednotlivých závodníků a závodnic,“ uzavírá Hottmar.
Tagy: press, rychlostní kanoistika, top, reprezentace
