Kanoe.cz

Proč a jak podpořit C2 ve slalomu. Průzkum situace deblů v rámci Ano Pro Canoe

Projekt Ano Pro Canoe měl původně za cíl podpořit upadající kategorii C2 mezi turistickou veřejností výkladem kvalitní techniky. Brzy se zapojili vynikající trenéři slalomu a slalomáři a projekt nabral jiný směr. Posledním zapojeným je nyní David Florence. Při posunu od turistiky do slalomu se ale ukázalo, že i ve slalomu mají debly oslabenou pozici. Narozdíl od turistů nesouvisí s technikou, ale u nás mimo jiné s nejmenší podporou v lokálních pravidlech ze slalomově úspěšných zemí. V tomto článku shrnuji úvahy a informace, ke kterým jsme v rámci našeho výzkumu zatím dospěli.

Shrnutí průběhu projektu

Důvodem napsání školy techniky na C2 byl fakt, že v pokročilé turistice, a to i v té organizované v oddílech, zaniká umění kanoistů a především deblířů. Ve slalomu jezdí všechny kategorie stejně vyspělou technikou a proto jsem za zdroj kvalitní techniky na C2 vzal právě slalom. Přípravu provázela spolupráce se slalomáři a trenéry, nejprve text revidoval Milan Bílý, realizaci pomohl Pytlák - Milan Říha, Jéža - Standa Ježek a další, kteří jsou uvedení v jejím úvodu.

Při hledání materiálů se mi sám přihlásil Bill Endicott a nabídl spolupráci. Od té chvíle jsme spolu probírali většinu témat a navázali jsme tak na některá témata z jeho slavných knih. Kromě techniky jsme se zabývali i historií, spolu jsme například vypátrali historii vzniku C2 s dírami u sebe.
Pak jsem přes britské slalomáře zapojil Emmanuela Brugvina a získal jednak nejlepší písemný popis moderního slalomového záběru, který už byl hotový a já jsem ho jen přeložil, ale také příslib další spolupráce na projektu s novými materiály. Brugvin se stal šéftrenérem juniorské reprezentace ve Francii.

Následně se připojila Pam Boteler, velmi úspěšná americká rychlostní kanoistka, která prosazuje rovnost v kategoriích. Osobně si nemyslím, že by ženy musely nutně dělat všechno, co muži, ale informace, které má Pam z nejvyšších příček organizace sportu, jsou velmi cenné. V budoucnu ty "nejvyšší příčky" mohou ovlivnit závodění na všech úrovních a zrovna o C2 se často diskutuje. Existují například dohady o vyhození C2 z olympijského programu pro nevyváženost muži/ženy, stejný účel by ale splnilo přidání C2W. Nesmysl? Podle některých informací úplně tak ne, nakonec, kdo by před 10 lety uvažoval o C1W na dnešní úrovni? Na mnoha závodech se C2W jezdí samostatně, namátkou Junior Olympic Festival Wausau.

Specifika v ČR

Původní propagace C2 pro turisty a pro děti v turistických oddílech se tedy zcela přesunula k rozboru různých aspektů slalomu. Ovšem při průzkumu mezinárodního slalomu jsme došli k zajímavému výsledku. V ČR, jako v jediné zemi s rozvinutým slalomem, jsou pravidla, která neumožňují začínat dětem na C2. C2 je velmi často sourozeneckou kategorií. Díky našemu unikátnímu omezení nemohou spolu jezdit např. sourozenci ve věku 10 a 13 let. Starší si musí najít jiného parťáka a debl není pro budoucnost tak soudržný, jak by byl sourozenecký. Není to debata o začátku závodění. Pětileté děti byly na závodech tolerovány, nyní jsou osmileté, ale sourozenci na C2  mohou začít závodit, až je mladšímu 11. Je to debata o rovnosti kategorií.

Oddíly a závody

Zrovnoprávnění deblu v začátku závodění je jen první krok. Dále je to na oddílech a pořadatelích. Na C1W je vidět, že závodníci i trenéři zvládli začlenění této kategorie výborně. Myslím, že by se mohly na základních závodech více podporovat debly. Dívky a děti kromě kajaku jezdí i C1, ale proč z toho nechat vyloučený debl? Když si formulujeme, oč ve sportu jde,  proč to děláme, některé jednoznačně pozitivní dopady sportu, jako je smysl pro spolupráci, podporují v kanoistice právě lodě s vícečlennou posádkou. Samostatné C2W, C2Mix a C2 předžáků by situaci deblů  zlepšily. Jinde, například ve Francii, jsou běžné.

Zažitá obava z kánoe pro děti

A dřina na kánoi? Zajímavé je, kolik lidí u nás má obavy z "trápení" dítěte na kánoi. Já jsem už viděl brečet hodně dětí, že nemůžou jet závod na C2 (naposledy velmi šikovnou kajakářku, nejlepší předžačku na Moravě), taky jsem viděl brečet pětileté kajakáře, že musí jet závod, do kterého je nutí rodiče, ale rozhodně nikoho kvůli tomu, že by musel jet na deblu.
Ani větší úsilí, nutné k točení deblu, děti neodrazuje. Naopak debl méně zatěžuje psychiku dítěte, protože pocit malého kanoisty "nejsem v tom sám" v těžším terénu je jednoznačně pozitivní.

S vyvracením výhradního začátku závodění na kajaku jsme si dali dost práce zde.

Co přináší C2 navíc

Zastáváme názor, že spolupráce na C2 přináší do slalomu cosi navíc, proto je škoda, že tato kategorie zrovna v ČR není více podporována a to už od začátku závodění. Zdaleka ne jen kvůli tomu, že pak budou mít žáci lepší výsledky. Ale pro přínos deblu pro rozvoj vlastností, které v individuálních kategoriích nejsou: Spoléhat se na kolegu, umět mu odpustit chybu, umět se domluvit a přizpůsobit, synchronizovat pohyby. A pohled na jízdu sehrané dvojice nemá v jiné kategorii obdoby, eskymování na deblu je pro okolí také zajímavé. Dokonce bych řekl, že neexistuje jiný sport, kde by se musely tak synchronizovat úkony dvou sportovců, kde by byly velmi složité a přitom se navzájem doplňovaly (a nebyly identické, jako je tomu u synchronních sportů). 

Je jasné, že úspěšné debly se mohou dát dohromady mnohem později, v juniorském věku. Jenže dnes je jiná doba, jiný věk začátku veškerého sportování, a hlavně - nikdo neví, kolik dětí už nebude jezdit na C2, protože si zvykly a lépe se naučily jinou kategorii. A rozvoj výše uvedených vlastností je nejsnazší a nejvíc žádoucí právě u dětí.

Ostatní sporty si uměle přidávají duální verze tradičně individuálních kategorií, různé paralelní skoky a čtyřhry. V kanoistice je debl historicky primárnější než singl, ale přesto jeho popularita oslabuje.

Závěr

Nechci nic kritizovat a stěžovat si. Mám jen dobré zdroje na získávání mnoha informací. Jak se ukazuje v komentářích a další odezvě, lidé, kterých si v našem slalomu velmi vážím, o tyto informace stojí.  Věřím, že zodpovědní s nimi naloží ku prospěchu našeho slalomu.

My zatím připravujeme mimo jiné průzkum různých aspektů slalomu mezi světovou elitou.

Budeme také velmi rádi, když získáme další názory na tuto problematiku od našich trenérů i závodníků.

Díky a Ahoj!

P.S.: Tento článek bych nikdy nenapsal, kdybych neměl tyto závěry potvrzené od trenérů, kteří mají velké zásluhy v rozvoji naší kanoistiky. Nepíšu ho už ani kvůli svým dětem, pro závody jsem je rozdělil, na C2 máme nadějnou posádku s asi nejvzdálenějším háčkem a zadákem v ČR a naše předžačka bude opět bojovat na singlu. Pokud jí ovšem pořadatelé zase nenapaří padesátky na všech brankách i při čisté jízdě, aby se neumístila před kajakáři. I tak může vypadat rovnost kategorií v praxi...