Jízda ve válci


Také kanoisté se můžou projet ve válci. Looping přes hlavu jako kajakář na dvoumetrové lodi neudělají, i když i to už jsem viděl, ale bylo to nechtěně. Ale i samotný pobyt ve válci s projížděním kolmo na tok řeky tam a zpět je zábavný a naučíme se víc, než jen při sjetí jezu.


Následující odstavce popisují, jak si trochu “zaródeovat” přímo ve válci, který loď podrží. Nebudeme se zabývat průjezdem válce traverzem, kdy jedeme až ve zpěněné vodě.

Pozor!
Rozdíl mezi válcem, který už loď udrží a dá se v něm jezdit a válcem, ze kterého se nedá vyplavat, je poměrně malý, navíc záleží na stavu vody, nejen, kolik teče přes jez, ale i kolik vody je pod jezem. Proto najíždíme jen do válců pod šikmými jezy nebo pod přírodními stupni a to vždy po důkladném prohlédnutí. Nikdy to nezkoušíme jen s jednou lodí - další zkušení vodáci pod jezem a na břehu někdo s házečkou jsou zde nutní.
Náklon je vlasně to hlavní, co musíme ve válci řešit. Při nájezdu a pak i při výjezdu je lepší náklon trochu přehnat, voda se nesmí dostat horem přes loď.
Ale ne příliš. Když pozorujeme poměrně zkušené vodáky - turisty ve válci, naprostá většina z nich se cvakne naopak, než začátečníci. Začátečníci neudělají náklon vůbec a padnou do vody směrem k jezu, zkušení náklon spíše přeženou a padnou od jezu. Voda je ve válci zpěněná a neudrží jim pádlo.


Správný náklon ve válci, kde odtékající voda nepodrží pádlo, jak jsme si to už vysvětlili. Tělo nesmí jít příliš za pádlem.


Do válce nikdy nenajíždíme zespodu, proti proudu, ale vždy zboku. Při přímém nájezdu zamáčkne proud příď pod vodu. Vlevo špatně, vpravo správně.

Navíc zde vstupuje do hry dříve uvedené pravidlo, že náklon lodi a vyklonění vodáka jsou do jisté míry nezávislé. Kdo vylehne příliš od válce, ale loď nechá rovně, může se cvaknout snadno na obě strany. Je lepší udržovat loď nakloněnou, ale tělo nevyklánět příliš od jezu.

Následující fotografie jsou pro zpestření na nafukovací lodi z Welké Wodácké pouti, kde šlo o to udržet se co nejdéle ve válci, ne z něj rychle vyjet. Háček seděl poprvé v lodi s pádlem. Proto má pádlo pro průjezd válcem na opačné straně.

Co s pádlem? (možnosti se vztahují k zadákovi na obrázcích s C2)

Ten, kdo má pádlo směrem po proudu:


  • Může udělat závěs - přitahovat, odtékající voda udrží pádlo i loď v konstantní poloze. Na první fotce zadák závěsem udržuje náklon a háček širokým záběrem dozadu couvá do válce pro nové rozjetí. Na další fotce o 3 roky později už jezdí válcem sám na singlu.


  • Může pádlovat dopředu a projíždět válcem.


  • Může mít pádlo naplocho a jistit balancování lodi. Není to tak stylové, ale dá se tím udržet i snaha lodi překlopit se náhle směrem k válci, to závěsem nelze (ale lze přehnaným náklonem vyrovnaným závěsem). Na pravém obrázku je opření o pádlo kombinováno se zpětným širokým záběrem pro srovnání lodi.





Ten, kdo je na lodi směrem k jezu, to má podstatně horší


  • Může pádlovat dopředu, pokud to jde, ale dávat pádlo do přitékající vody je zrádné.


  • Může se opřít pádlem o jez, pokud přes něj teče málo vody. Je lepší se pádlování a odpichování pádlem směrem k proudu naučit na nějakém miniválečku nebo na jezu za malé vody, kde háček udrží pádlo, aby se nedostalo pod loď. Opření je spíš prostředek k navrácení lodě do náklonu než standardní záběr v jezu.



  • Háček může přehodit přes ruku. K tomu vedu děti jen tehdy, když se tím posílí náklon nebo nelze jinak vytáhnout z válce špičku, jinak závěs může dělat zadák a při výjezdu je lepší mít někoho s pádlem na druhé straně (zatímco pro singl je to jediná možnost)

Jízda ve válci, kde se voda horem vrací k jezu


Pokud se voda vrací intenzivně k jezu, nemá se pádlo držené v závěsu o co opírat. Nejprve jsem projížděl tyto válce s pádlem naplocho.
Při jízdě na singlu to ale jde jen na jednu stranu, přes ruku se pádlem naplocho opírat nedá. Hledal jsem způsob, jak to vyřešit a přišel jsem na to, že jediná možnost je pádlem v závěsu pohybovat dopředu a dozadu a vždy pádlo natočit tak, aby táhlo vodu k lodi, neboli aby šlo o střídavé přitahování dopředu a dozadu, to jsme si popsali v kapitole o řídících záběrech jako “kvedlání”. Tím dosáhneme toho, že tah na pádlo v závěsu na ruku i přes ruku má stabilizační účinek a navíc trochu vysunuje loď z dopadající vody. Nejedná se o standardní slalomovou techniku, protože ve slalomu se tyto typy válců neprojíždějí. Navíc je potřeba naklánět po proudu loď, ale ne tělo. Na lodích s vysokými borty je t paradoxně mnohem jednodušší - náklon lodi někdy vůbec není potřeba.



Udržet se o zpěněnou vracející se vodu někdy není jednoduché (háček “chytá na pádlo”, to si popíšeme o několik stránek dál)