Kdy použít jaký náklon
Pokud se voda pohybuje příčně vzhledem k lodi, vždycky se musí proti přitékající vodě vystrčit břicho lodi, nahnout se tělem na opačnou stranu, než voda přitéká.V této části si ukážeme, jak naklánět loď a jak naklánět tělo v různých typech proudů a při různých způsobech průjezdů. Bez ohledu na to, který člen posádky na C2 je zkušenější nebo bez ohledu na stranu pádlování na C1, náklony všech typů trénujte na obě strany.
Turistické pádlování na kánoi je často o několik desítek let za slalomem. Proto malá exkurze do minulosti:
V začátcích slalomu přicházelo mnoho kanoistů z rychlostních a rychlostně-sjezdových závodů. Tehdy byly tyto disciplíny mnohem méně odlišené, jezdilo se na otevřených kánoích a až do 2. sv. války někteří borci v kánoi klečeli na jednom koleni - rychlostním stylem.
Z toho vyplývá i jiná technika náklonů: Při nájezdu i do velmi rychlého proudu se téměř nedělal náklon. Nepoužívalo se ani plného závěsu do přitékajícího proudu. Místo toho se jezdec s pádlem proti proudu opíral o vodu tak, jak si to popíšeme zde. Singlíři tak mohli zatáčet do proudu “z ruky”, tedy směrem od pádla, bez přehazování. Dokonce i kajakáři se při přejezdech spíš opírali o prádlo směrem k proudu než aby udělali na straně po proudu závěs. Bylo to ještě něco jiného než vylehnutí - i to se dělá směrem po proudu. Je jasné, že tento způsob měl svoje limity, při určité intenzitě se loď bez náklonu na pádle neudrží, přesto takto projeli tehdejší jezdci téměř neuvěřitelné pasáže.