Sjíždění jezů přímou jízdou


Pro ovladatelnost lodi a setrvačné projetí válcem pod jezem je nutné pádlovat dopředu. Proti je jen větší zaboření špičky ve válci, ale to nevadí, rozjetá loď se lépe vynoří. Když je na šikmém jezu málo vody, a to je skoro vždy, je možné loď urychlit širokými záběry.
Řízení na ploché desce jezu provedeme širokým záběrem odzadu nebo odpředu.
Nad šikmým i nad kolmým jezem pádlujeme tak, jako nad válcem - až po hranu.
Celé snažení o co největší rozjezd je v souladu s tím, co jsme si popsali v kapitolách o záběru:
  • Loď je ovladatelná. Dá se kličkovat mezi kameny pod jezem a nebo i na kameny posázeném jezu, jako je Benešův mlýn na Lužnici při střední vodě (kdo ten jez takto upravil, ten se bude smažit ve vodáckém pekle).
    • Při malé vodě nezůstanete trapně viset na spádové desce šikmého jezu nebo už na horní hraně.
    • Při skákání vysokého jezu nebo vodopádu rozjetá loď dopadne víc naplocho, nezapíchne se tak hluboko do vody. Ráz vody způsobující padání z některých typů lodí dopředu je menší.

Hlavní důvod pro rozjezd je ale průjezd válce.
  • Nejprve pro nebezpečné jezy: Rozjetá loď ujede setrvačností ten kousek, který je nutný pro opuštění vývarové linie, tedy dostanete se až za vracející se vodu jen samotnou setrvačností, které se dá dále musí pomoci pádlováním i pod jezem. Pokud se posádka na jezu cvakne, je to většinou až při výjezdu z válce, proto má dojezd rozjeté lodi vliv na to, jestli ji voda vrátí zpět do válce a nebo jestli odplave po proudu. Toto neznamená, že s dobrou technikou se mohou sjíždět všechny nebezpečné jezy! Je to návod pro sjíždění těchto jezů ve skupině, s jištěním a záchranou ze břehu, tak, jak se tomu nemůžeme vyhnout například na Teplé v rámci ČPV.
    • Ale i velká vlna či válec pod bezpečným jezem, kde se voda k jezu nevrací, se lépe projíždí rozjetou lodí. Při samotném průjezdu vlnou pádlujeme stále dopředu, jen ve velmi těžkých místech a při menší sehranosti dvojice pádlem naplocho stabilizujeme loď.

Na snadno sjízdném jezu si ukážeme zásady, které umožní sjet i jezy obtížnější.



Rozjezd. Z výše zmíněných důvodů se rozjíždíme co nejrychleji.











Srovnání lodi kolmo k hraně jezu a záběr těsně před hranou. Všimněte si pádla háčka - je úplně na konci horní hladiny, dokonce je možné se i odrazit o hranu jezu. Velmi důležité je udělat tento poslední záběr současně, především když nejedete půlmetrový schodek, ale desetimetrový vodopád.








Během “letu”, tedy když nemůžeme zabírat, držíme pádlo v pohotovostní poloze - naležato, přední hrana listu mírně nahoru.










Na jezu se řídí špatně, proto je potřeba srovnávat loď především při nájezdu, zadák v případě potřeby srovnává do poslední chvíle, kdy dosáhne do hlubší vody. Lepší je samozřejmě najet rovně.
Při rovné jízdě po šikmé části jezu nebo propusti při dostatečné hloubce pádlujeme,









Toto je správné držení pádla vždy, když nemůžeme zabírat - na mělké desce jezu, v úzké retardační propusti a podobně. Pokud jedeme v propusti kolem zdi, ke které nás to táhne, neuhýbáme tělem, ale odstrčíme se takto drženým pádlem.








Před vjezdem do válce se natáhneme pro záběr. Všimněte si zlomu spádové desky - kvůli němu není přímá jízda na delší lodi u tohoto jezu vhodná.











Po dosažení spodní hladiny okamžitě pádlujeme a to i kus pod jezem. Přímo na jezu se převrátí jen ti největší diletanti. Většina vodáků, kteří už mají jakousi praxi, se převrátí spíš kus pod jezem. Pamatujte si, že vítězství nastává až několik metrů nebo i desítek metrů pod jezem.











Možné problémy na jezu a jak je vyřešit


  • Nájezd do válce nebo vln stočí příď do boku (většina zvrhnutí začátečníků). Řešení: Umět loď řídit, srovnávat ji a pořád pádlovat
    • Loď se zastaví ve vracející se vodě a táhne ji to zpět pod jez. Řešení: Do takového jezu jste neměli jezdit. S maximálním nasazením zkusíme vracející se vodu přepádlovat.
    • Loď se zastaví ve válci, stočí se napříč a válec ji drží (posádka se většinou zvrhne k jezu). Řešení: Nedopustit stočení - jet rychle a rovně. Když už se to stane, tak okamžitě velký náklon - viset na pádle v závěsu po proudu a popojíždět k místu, kde voda odtéká, pokud tam nějaké je.
    • Válec přidrží záď a špička vyletí nahoru. Loď se stočí nebo zalije odzadu, ve větších válcích udělá úplnou “svíčku” na zádi. Znamená to, že válec nebyl najetý správně - dostatečnou rychlostí a v optimálním místě.



Chyba při nájezdu na jez a správné řešení: Posádka jede na jez s válcem a těsně nad hranou potřebuje loď stočit. Jenže loď pokračuje v točení, zadek se přetočí víc, než je potřeba. Zadák to na spádové desce marně rovná. Loď se stočí bokem do držícího válce. V tuto chvíli háček širokým záběrem a zadák přitažením loď dostávají z válce, pomáhá jim setrvačnost díky rychlému rozjezdu. Okamžitě poté, co se příď lodi dostane z válce, háček táhne pořádným přímým záběrem loď od jezu. Ještě lepší by bylo, kdyby háček širokým záběrem pomohl srovnat loď už na spádové desce.



Vysoké jezy


Stejná pravidla platí pro sjíždění nebo spíše skákání vysokého jezu na deblu předem. Samozřejmě pokud je dole dostatečná hloubka. Navíc je potřeba mít kvalitní klečení - pevné upoutání v lodi. Během pádu si nachystáme pádla - ruce vpředu připravené na dopad, pádlo šikmo nahoru, list je co nejdál od lodi a natočený přední hranou asi o 30 stupňů nahoru, po dopadu se pádlem udrží stabilita. Čím vyšší je skok, tím výš nad hlavou by měl být list pádla. Singlíři, kteří jezdí extrémní terény, drží pádlo nad hlavou rovně. Myslím, že háček na deblu, který se ocitne hluboko pod vodou, by to mohl odnést zraněním ramene. Sám vysoké kolmé jezy předem nejezdím, skok bokem mi připadá mnohem bezpečnější, protože člověk nikdy neví, co se pod jezem skrývá. Ale z průjezdu hodně velkých válců, kdy je posádka úplně celá pod vodou, mám zkušenost, že pádlo se dá držet šikmo dozadu bez problémů a nemá smysl je zvedat nad hlavu. Rizika těchto skoků převyšují zážitky, většinou vídáme sjíždět vysoké jezy na raftech a nafukovačkách spíše naprosto nezkušené vodáky.

Správné držení pádla při průjezdu přes stupně a jezy.




Nízký jez. Pádlujeme dopředu standardním způsobem. Nejlépe je zabrat těsně před hranou a pak hned po zaboření přídě do vody.



Středně vysoký jez. List pádla stabilizuje loď při dopadu.


Vysoký jez. Pádlo je našikmo nad hlavou.

Rozdíl mezi C1 a C2




Správná sekvence záběrů na nízkém jízku - před vjezdem do vlny a na špici vlny - až tam, kde se voda nevrací. To je stejné pro C1 a C2. Singlíř má ale výhodu - vždy mu to vyjde. U deblu má přednost současný záběr a proto přesně do správného místa vyjde záběr jen jednomu z dvojice.

Chyby:



Záběr typu cik-cak neumožní skočit vyšší jezy



Návrat na začátek stránky