Nebezpečné jezy



Samotné sjíždění jezů není velkým přínosem pro techniku kanoisty, víc se lze naučit pod jezem. Dobrá technika umožňuje správně reagovat nad nebezpečným jezem a při jeho (třeba i nechtěném) sjetí přepádlovat vracející se vodu. Když už se ale převrátíme v jezu s dlouhým vývarem, jakákoliv pádlovací technika je zbytečná, utopit se může i ten nejlepší kanoista.

Jako nebezpečné jezy se označují vštšinou ty, u kterých vzniká za určitého vodního stavu válec. Není to ale jediné nebezpečí, které u jezů hrozí, nebezpečí na jezech jsou tato:

  • Zadržení vracejícím se proudem, nemožnost překonat tento proud plaváním (naprostá většina všech nehod)
  • Potlučení se o kameny pod jezem v proudu
  • U některých jezů podemletí a možnost vtáhnutí
  • U některých sklopných jezů, stavidel u jezů a zahrazených propustí: Podtékání konstrukce nebo protékání pod poškozenou deskou, možnost vtáhnutí
  • U některých jezů za menší vody zranění o konstrukce v podjezí, pád shora do mělčiny pod jezem a pod.
  • Poškození lodí a někdy i zranění o dráty, železa a další prvky u porušených jezů
  • U zatarasených jezů (klády, stromy, naplaveniny nad jezem) možnost vtáhnutí proudem pod tuto vrstvu, to ale není nebezpečí specifické pro jezy - může být kdekoliv

Proč jezdit nebo nejezdit nebezpečné jezy


Vodáctví má vždy určitá rizika a nebezpečí a proto se někdy zdá, že sjetí nebezpečného jezu nevybočuje z dalších běžných rizik na vodě. Někteří zkušenější vodáci si libují v tom, že sjeli jez, u kterého je mnoho pomníčků a který vypadá děsivě. Jejich schopnosti nespočívají ani tak v technice, jako spíše v umění rozpoznat množství vody a s tím související možnost vyjet nebo vyplavat z válce. Zkusíme si tedy shrnout důvody pro a proti.

Proč jezdit některé nebezpečné jezy
  • Zvyšuje to vodácké dovednosti, pokud jedu při plném zabezpečení ze břehu, zvyšuje se šance, že při nečekaném vjezdu do jiného jezu nebo jakéhokoliv držícího válce budu umět vyjet.
  • Projíždění, proplavání a eskymování v topících jezech zvyšuje schopnost posoudit, jestli je jez nebezpečný, jestli válec drží a podobně. Je otázka, jestli to za to stojí. Někdy ani parta s házečkami nemůže pomoci, například při zachycení o dno ve vývařišti.
  • V určitých situacích je méně riskantní připraven s rozjezdem a rovně do jezu vjet, než nad ním na poslední chvíli zastavovat, spadnout tam bokem a podobně. Na velkých turistických řekách se ale dobrý vodák do takové situace nikdy nedostane.

Proč nejezdit nebezpečné jezy, i když je málo vody
  • Jízda přes “suchý” jez je k ničemu, stejně jako jízda suchou šlajsnou a podobně. Vždycky, když loď jede dnem po jezu, dnu propusti a podobně, tedy nejede jen po vodě, není sjezd takového místa uměním vodáka, ale ploché dno drží loď v rovnováze. Pak nevadí, když se někteří umělci drží lodi, neumějí se rozjet, drží pádlo jako motyku pod hruškou - jez nebo schodek sjedou. Ke zvýšení dovednosti tedy nedojde. Jakýsi mýtus o tom, že kdo sjede nebo skočí vyšší jez, je hrozně dobrý vodák, je stále rozšířený, ale je to nesmysl.
  • Pokud je jez označený jako nebezpečný, dávám tím špatný příklad méně zkušeným vodákům. Ti pak mohou vjet do jezu třeba při příští plavbě, kdy nerozpoznají, že vodní stav je zcela jiný.
  • Pokud je jez označený jako nebezpečný se zákazem splutí, porušuji tím tento zákaz a zhoršuji reputaci vodáků, kteří jsou (velmi často právem) pokládáni za hazardéry a neukázněná individua, což může mít v budoucnu negativní následky pro všechny vodáky.

Když už nebezpečný jez jedeme


Dodržíme samozřejmě bezpečnostní pravidla - jez prohlédneme, posoudíme sjízdnost. Široké jezy vždy jezdíme u kraje, uprostřed je sebezáchrana i záchrana ze břehu mnohonásobně složitější. Některým vodákům se nechce vystoupit z lodi a jez obhlížet. Opravdu zkušený vodák si může dovolit najet k některým jezům dost blízko shora a podívat se, co je dole. Najíždí se tak, že špička směřuje šikmo proti proudu, aby se dalo v případě potřeby odjet. Ale opravdu zkušený vodák umí i poznat sílu proudu a bezpečnou vzdálenost. Nájezd do jezu s dlouhým vývarem bez prohlédnutí nebo nechtěné stažení do jezu je příčinou většiny tragédií na vodě.
Aby se nestalo, že jez vodáka stáhne nebo že nemá možnost vystoupení (vysoké zdi navigace), mělo by být samozřejmostí prostudování kilometráže a nějakého mapového serveru před splouváním neznámých toků. Pak je možné reagovat před jezem zavčas a řídit se přitom následujícími body.

Shrnutí zásad


Kanoista, který má základní pud sebezáchovy, se u těchto jezů chová takto:

  • Jez před sjetím prohlédne
  • Nebezpečné jezy nikdy nejezdí sám nebo na jedné deblovce, vždy se skupinou
  • Pokud někdo ze skupiny jez projíždí, další čeká, až ten první z jezu úplně vyjede, při nehodě nejede za ním, ale poskytuje záchranu ze břehu (zde existují pro velmi zkušené vyjímky - záchrana při průjezdu jezem)
  • Zásadně jezdí u kraje, kde mu mohou kolegové pomoci a je zde pravděpodobnější možnost vyplavání
  • Celou dobu průjezdu a především ve válci usilovně pádluje
  • Nenechá si loď stočit bokem - udržuje ji přesně ve směru proudu


Informace před plavbou



Před vyplutím na neznámou řeku si obstarejte následující informace. Jako příklad uvádím nebezpečný jez v Dráchově na Lužnici

Kilometráž (www.reky.cz, www.infoglobe.cz), jak vidíte, může být poněkud nejednotná

Mapa (maps.google.com, www.mapy.cz)



Fotografie jezu (www.reky.cz, www.nebezpecnejezy.cz, Hydromagazín, hledání v Google)


Stránky Nebezpečné jezy
Nebezpečné jezy v ČR - Dráchov. Kompletní informace i s bezpečnostními pokyny, příjezdem, označením



Další informace o řekách a nebezpečných jezech jsou na www.reky.cz, v tištěném Hydromagazínu a na mnoha dalších webových stránkách.

Pro vodácky nejfrekventovanější řeky je ideální hledat všechny tyto informace v průvodcích Shocart.